Po porodu třetího dítěte začala být žena stále nespokojenější. Doma s dětmi totiž „táhla“ už šestý rok a narozením třetího potomka se upsala k dalším třem. Několikrát mi spílala, že už ji to doma nebaví, že jí to leze na mozek a že by chtěla mezi lidi. Potom přišla s řešením, které se mi zpočátku ani trochu nelíbilo…
Vyměníme si to!
Žena si během let, kdy se doma starala o naše děti, mnohokrát stěžovala, že je to náročné. Věřil jsem jí. Nejsem typ muže, který by byl toho názoru, že se žena doma fláká, to rozhodně ne. Po narození třetího syna si ale začala stěžovat stále častěji.
Jednoho večera mi vyčítala, že by se chtěla mít jako já. Taky by se jí líbilo, kdyby mohla chodit každý den mezi lidi. Taky by uvítala, pokud by mohla na pár hodin vypadnout od dětí. A pak přišla s řešením, které se jí zdálo naprosto geniální: vyměníme si role! Já půjdu na mateřskou a ona do práce!
Děláš si legraci?!
Nejdříve jsem se manželčinu návrhu smál. Myslel jsem si, že si jenom dělá legraci. Ona se ale tvářila naprosto vážně a stejně tak vážně brala i svůj nápad. Opravdu si to chtěla vyměnit, vrátit se do práce a mě nechat se třemi dětmi doma na rodičovské.
„Děláš si legraci?“ zeptal jsem se. Manželka jen zakroutila hlavou. „Ne, nedělám. Od příštího měsíce se vrátím do práce a ty budeš s dětmi,“ oznámila mi, a tím naše diskuze skončila. Moje žena si opravdu chtěla vyměnit role. A jak řekla, tak taky udělala. Další měsíc nastoupila zpátky do své práce a já se stal otcem na plný úvazek.
Nevěděl jsem si rady
Ačkoli jsem byl otcem tří dětí, s mnoha věcmi jsem neměl příliš zkušeností. Proto jsem si v některých situacích nevěděl rady. Třeba tehdy, když všechny tři děti začaly plakat a nebyly k utišení. To byla pořádná zkouška pro moje nervy! Nebo když přišla řada na koupání a já netušil, jak si to rozvrhnout, aby děti nezůstaly samy ve vaně a ty již vykoupané mezitím neběhaly nahaté po bytě.
Moje žena se ale vracela z práce s úsměvem od ucha k uchu. Zatímco ona byla odpočatá a plná elánu, já večer doslova padal na ústa. Najednou mi došlo, že být doma s dětmi skutečně není žádná dovolená.
Žena si to zasloužila
Trvalo mi několik týdnů, než jsem se dokázal tak nějak „zajet“ a nastavit režim, který bude se třemi dětmi na krku zvládnutelný. Mnohdy jsem se podivoval nad tím, jak to moje žena zvládala. Nikdy se totiž nestalo, že bych po příchodu domů z práce neměl hotovou večeři. Když jsem byl ale doma já, musela několikrát večeři koupit žena, protože jsem to jednoduše nestíhal. Mnohdy jsem nestihl ani uklidit hračky, místo toho jsem po uspání dětí odpadl v obýváku na gauči.
Čtěte také:
Štěpán (39): Manželce tikají biologické hodiny. Já dělám, že to neslyším. Možná mě opustí
S dětmi jsem doma už tři čtvrtě roku a přiznávám, že jsme měli společně s dětmi řadu krušných chvilek. Nyní už to zvládáme, ale já dospěl k jednomu důležitému prozření. Přestože jsem byl za manželčin nápad zpočátku nerad a byl jsem na ni naštvaný, teď už vím, že si moje žena po tolika letech doma s dětmi tu změnu zasloužila.
Václav, Praha
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Před několika lety by to ještě bylo nemyslitelné, dnes už se však pomalu na otcovskou mateřskou přestává hledět s pozdviženým obočím. Je to důsledek doby a různí lidé k tomu zaujímají rozdílné postoje. Základem je každopádně vzájemná komunikace a dohoda.
V tomto příběhu lze spatřovat benefity toho, kdy jeden partner vyjde druhému vstříc a nevyjádří mu pouze sympatie a soucit, ale skutečné řešení. Taková výměna rolí může vskutku vztahu pomoci. Stereotypní a radost nepřinášející životní vzorec může ve vztahu po nějaké době působit jako klec a past, ze které je nutné uniknout. Je tedy dobré, pokud oba partneři dokáží společnými silami situaci vyřešit.
Zároveň je dobré si uvědomit riziko, které tato změna s sebou může přinášet. Partner, který byl doposud “zavřený” doma, si může užívat společnosti lidí a svobody až příliš a zjistit, že to, po čem skutečně touží, je právě společnost lidí a svoboda, nikoliv partner a děti. Na druhou stranu rodič, který je náhle zavřen doma s dětmi může nečekaně a naplno pocítit onu náhlou klec a rovněž toužit po úniku. Obě možnosti je vhodné ošetřit jak v komunikaci, tak rodinnými aktivitami a společným trávením času s partnerem, a to pokud možno i bez přítomnosti dětí.