Tomáš (38): Splnil jsem si sen a vyrazil závodit na Aljašku s tažnými psy

od Adéla Vocetková
Zdroj: 123RF.COM

Tomáš už odmalička snil o tom, že bude mít jednou doma psa plemene husky. Jenomže rodiče mu vtloukali do hlavy, že takový pes je náročný, navíc je zvyklý na zimu a ti, kdo ho mají u nás v Čechách, ho tak vlastně týrají. Jenomže on si za svým snem stál a rozhodl se, že se jednou zúčastní závodů na Aljašce se svým vlastním psem. To ještě netušil, že si pořídí chlupatých přátel hned několik a zasvětí jim celý svůj život.

„Když jsem ve dvaceti začal žít sám, ihned jsem si jednoho huskyho pořídil. Jak náročné to je, jsem pochopil už po roce, ale nevzdal jsem se a přizpůsobil mu svůj život. Brzy poté jsem si pořídil k Dustymu ještě Roba,“ popisuje své začátky Tomáš.

Noční procházky a spousta pozornosti. Kvůli svému snu jsem skončil v práci

Husky je plemeno neustále vyžadující pozornost. V zimě s ním musel Tomáš i několikrát denně na kilometry dlouhé procházky. V létě to bylo horší. „Psi chtěli neustále ven. Jenomže já jim nechtěl teplým počasím ublížit, a tak jsem s nimi trávil čas procházkami hlavně v noci. Ve dne jsem je cvičil v místnosti, kterou jsem pro ně vyhradil. Za tři roky péče jsem měl psy čtyři a musel jsem skončit v práci,“ přiznává.

Peníze Tomáš získával z výstav, na které psy bral. Zároveň si přivydělával jednorázovými výpomocemi na stavbách a prací z domu. „Od rodičů jsem měl poměrně velké množství peněz z prodané firmy. Kdybych nebyl finančně zajištěný, asi bych nikdy tolik náročných psů chovat nezvládal,“ říká.

Odstěhoval jsem se na Aljašku a dřel na svém snu

Tomášovi brzy došlo, že by rád psům dopřál jejich přirozené prostředí, a konečně si splnil svůj sen podívat se na závody tažných spřežení. Když se odstěhoval na Aljašku, začal mu úplně nový život. „Otevřela se mi najednou spousta možností. Především speciální tréninková místa pro husky, které má na Aljašce skoro každý. Psům jsem navíc díky jejich přirozeným podmínkám mohl věnovat více času. Mrzelo mě ale, že se tolik nevídám s rodinou.“

Tomáš nakonec vše vyřešil tím, že se sestěhoval s dalším chovatelem, který se mu o psy stará. „Trávím tak polovinu roku v České republice s rodinou, zbytek roku se potom věnuji svým čtyřnohým miláčkům. Je to už třetí rok, co takto funguji. Letos se navíc poprvé chystám sám zúčastnit závodu psích spřežení,“ popisuje s nadšením Tomáš. „Několikrát jsem se účastnil jako divák, ale trvalo mi, než jsem se odhodlal sám to vyzkoušet. Adrenalin mě ale láká a moji psi jsou natěšení stejně jako já.“

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články