Roman (45): Život po boku televizní maniačky. Zanedbává mě i naše děti

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
muz 19
muz 19

O svou životní zkušenost se s námi podělil jeden z našich čtenářů. Roman nám poslal e-mail, ve kterém se svěřil, jaké to je žít po boku televizní maniačky. Jeho žena totiž sledování televize upřednostňuje před ním i jejich třemi dětmi.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

E-mail od pana Romana nás zpočátku přivedl k úsměvu. Na samotném úvodu totiž napsal, že přesně ví, která postava patří do kterého seriálu. Kdekdo by řekl, že taková znalost je u muže ojedinělá. Roman nám ale vzápětí vysvětlil, že tak úsměvné to v jeho životě ani zdaleka není.

Sledování televize mě nikdy příliš nezajímalo

Pokud jde o televizi, je mi jasné, že ji má drtivá většina lidí doma a najdou se tací, kteří si život bez ní nedokážou představit. Já jsem asi jedna z těch málo viděných výjimek, protože mě sledování televize nikdy moc nebralo.

Místo toho jsem čas trávil s přáteli. Měl jsem hodně koníčků a upřímně jsem televizi zapínal jen jako kulisu. Když jsem poznal svoji ženu Miladu, od začátku mi bylo jasné, že právě v tomhle se naše názory a zvyky budou rozcházet.

Vadilo mi, že tráví tolik času u televize

Když jsme spolu začali žít, vadilo mi, kolik času věnuje sledování seriálů a filmů, které zrovna běžely v televizi. Byla ochotna vyměnit výlet se mnou za oblíbenou telenovelu. Když čekala prvního syna, měla rizikové těhotenství a od televize se prakticky celý den ani nehnula.

Nic se na tom nezměnilo ani tehdy, kdy čekala naši druhou dceru. I tehdy totiž trávila většinu dne u bedny, kdežto já chodil do práce. Změna nenastala ani poté, co měl na svět přijít náš třetí potomek. Naučil jsem se však s touhle manželčinou neřestí žít. Co jiného mi zbývalo.

Dává přednost televizi. Zanedbává rodinu!

Nyní mohu skálopevně tvrdit, že je moje žena na televizi závislá. A všímám si toho nejen já, ale i naše tři děti, které si stále více uvědomují, že jejich matka dává přednost televizi před nimi.

Naše děti rostou a jednoho dne přijde okamžik, kdy vylétnou z rodinného hnízda. Moje manželka si bohužel neuvědomuje, že mnohdy prošvihne důležité okamžiky jen proto, že v televizi zrovna běží díl seriálu, který ani za nic nechce promeškat.

Seriály jsou jí přednější, hádat se s ní nemá cenu

Několikrát jsem se o tom s ženou bavil. Bylo to marné. Buď mi vyčítala, že se na ni zlobím kvůli televizi, nebo naopak tvrdila, že všechno moc hrotím.

Já přitom jen chtěl, aby místo televize jela s rodinou na výlet. Aby nepromeškávala akce našich dětí. Aby si uvědomila, že my jsme realita – ne ty blafy, které v televizi vysílají pořád dokola. Hádat se s ní je ale zbytečné. Je závislá na televizi, a dokud si to sama neuvědomí, těžko na tom já dokáži něco změnit.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Na základě popisu v tomto příběhu se skutečně u manželky pana Romana jedná o vážnou zavilost. Když se řekne závislost, zřejmě si jako první vybavíme zavilost na alkoholu či drogách. Závislost si však můžeme vypěstovat prakticky na čemkoliv – práci, pozornosti druhých, partnerovi, hraní her, sexu a spoustě dalšího včetně i sledování televize a seriálů. Kdy tedy poznat, zda se vskutku jedná o zavilost a co to je?

Zjednodušeně řečeno je závislost neodkladná touha či potřeba, o které si daný člověk myslí, že ji potřebuje ke své existenci, a bez které se neobejde. Tato potřeba je často natolik silná, že kvůli ní člověk zanedbává ostatní důležité záležitosti ve svém životě. Samotná ona potřeba velice často funguje jako únik či náhražka něčeho, co člověku v životě chybí a nedostává se mu toho. V případě sledování seriálů by to například mohlo být jakési existování v nereálném seriálovém světě, díky kterému se nemusíme věnovat našemu nudnému, komplikovanému nebo jinak ohrožujícímu životu.

Možností a vysvětlení může být několik, v každém případě je potřeba si problém závislosti uvědomit a přiznat. K tomu často dochází bohužel až v kritických momentech, kdy se kupříkladu zhroutí celé manželství a rozpadne se rodina i kontakt s přáteli, a teprve až tehdy si člověk připustí, že je závislý a má problém. Je podstatné závislost řešit co nejdříve, protože sama od sebe nemá tendenci zmizet, a když se člověk dostane až do takového kouta a na takové dno, může se naopak ještě více utvrdit ve své závislosti, která ho bude zdánlivě chránit před bolestnou realitou.

Je zapotřebí být vůči sobě i svým blízkým zodpovědný a včas vyhledat pomoc psychologa či jiného odborníka a vzít svůj život do svých rukou. Každý člověk je důležitý a jeho život má smysl a každá situace je řešitelná.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články