Když se Karla zeptáte, zda je spíše optimista nebo pesimista, zda je raději sám nebo s přáteli, nedokáže vám odpovědět. Nálady se u něho totiž v nepravidelných intervalech střídají. A to až k neuvěření.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Někdy mám pocit, že je všechno zalité sluncem, že se všechno nějak vyřeší a není potřeba se ničím trápit. Jindy zase trpím depresemi a nedokáže mi pomoci ani dvouhodinový rozhovor s psychologem,“ svěřuje se Karel v e-mailu.
Trpím bipolární poruchou. Není to vůbec snadné
Bipolární poruše se někdy ještě stále říká maniodepresivní psychóza. Jde o psychickou nemoc, během které pacient střídavě prožívá období nespoutaného nadšení, která se ale rychle střídají s naprostými depresemi.
„O své nemoci vím už dlouho. Diagnostikována mi byla už před deseti lety,“ svěřuje se Karel. „Původně jsem se léčil s návaly deprese. Občas jsem míval období, kdy jsem myslel, že už nikdy nic nebude dobré. Měl jsem dokonce i sebevražedné sklony, a tak jsem začal navštěvovat lékaře.“
Během vyšetření se ale přišlo na to, že když zrovna Karel netrpí depresemi, je až přehnaně pozitivní a optimistický. Na základě toho bylo provedeno několik vyšetření. „Všechna spočívala především v tom, že jsem si povídal s doktory. Nakonec mi oznámili, že mám nemoc, která se nedá léčit,“ říká.
I když se bipolární porucha nedá vyléčit, je možné její příznaky mírnit. Karel tak už několik let bere prášky, které vše zmírňují. „Ani tak ale bohužel nikdy nebudu mít klid. Nálady se u mě střídají a nikdy nevím, kdy to na mě přijde.“
Naštěstí mám chápavé přátele a rodinu, která mě ve všem podpoří
„Když jsem začal mít pocit méněcennosti a mluvit o tom, jak si ublížím, známí mi začali říkat, že bych se měl léčit. Nejdřív jsem to bral jako provokaci, ale pak mi došlo, že to se mnou myslí dobře. Právě kamarádi a rodina byli ti, kteří mě donutili se sebou něco udělat,“ říká čtenář.
Když se navíc ukázalo, že opravdu Karel trpí psychickými problémy, rodina ho začala ve všem podporovat. „Kvůli svým neustálým náladám jsem přišel o přítelkyni a o bydlení. Na čas jsem se mohl vrátit k rodině. Pak mi pomohl můj známý sehnat bydlení,“ říká Karel.
„I když si někdy myslí, že jsem nesnesitelný tím, jaké vedu depresivní řeči, a jindy jsem zase k nevydržení, protože mi přijde všechno skvělé a pozitivní, zatímco přátelé prožívají těžké chvíle, nikdy se na mě moji blízcí nevykašlali. Jsem jim za to opravdu vděčný.“
Karel si uvědomuje, že musí pravidelně brát léky a snažit se sám nějak s nemocí vyrovnat. Dobře ale ví, že skutečně sám by nedokázal nic. „Kdyby to bylo jenom na mně, asi už by bylo vše jinak,“ přiznává. „Ale díky blízkým se držím a jsem ochoten se sebou něco dělat.“
Autor: Šárka Cvrkalová
Názor odborníka
Pomoc a podpora rodiny a přátel je v takovéto situaci vskutku velice důležitá. Karlova porucha mu do značné míry komplikuje život, a tak je dobré, když se může o někoho opřít. Je podstatné naučit se nebát o své poruše a problémech mluvit se svými blízkými. Někdy můžeme mít pocit, že tím přeci nechceme zatěžovat své okolí, avšak je důležité uvědomit si, že máme právo své problémy sdílet se svými blízkými. Jednak jim tím dáme vědět, co mohou očekávat a jednak tím demystifikujeme samotnou podstatu poruchu a její projevy.
Je rovněž zásadní co nejpravidelněji navštěvovat psychologa. Někdy můžeme mít pocit, že nám to nic nedává nebo to nemáme zapotřebí. Jindy zase, že to stejně nepomůže nebo se nám za ním zkrátka nechce cestovat. Psychoterapie je však často dlouhodobý proces, a tak je nereálné očekávat nějaké výsledky ihned. Samozřejmě pokud ani po delší době nespatřujeme výhody či posun, pak je nutné probrat to se svým psychologem a vyhledat někoho jiného. Všichni jsme jen lidé, a ne každý terapeut bude vyhovovat každému klientovi. To je naprosto v pořádku a je zapotřebí nebát se mu dát svou nespokojenost najevo. Psycholog se určitě neurazí, a pokud s ním proberete, co vám nevyhovovalo, může vám pomoci najít někoho jiného, kdo by více odpovídal vašim požadavkům.
V poslední řadě je nutné zdůraznit potřebu a důležitost léků, bez kterých se v podobných případech jen těžko obejdeme. Těch může být hned několik, a tak je třeba se svým psychiatrem konzultovat jejich účinnost a vedlejší účinky. Různým lidem totiž zabírají různé léky, stejně tak jako se projevují či neprojevují rozlišné vedlejší účinky. Je také zapotřebí léky brát pravidelně podle instrukcí psychiatra.
