brandingFullPage

Patrik (49): Přítelkyně u sebe nechává bydlet dospělého syna, vaří mu, žehlí i uklízí, synáček jí nepřidá ani korunu

od Adéla Vocetková
Zdroj: 123RF.COM

Patrik si po rozvodu našel novou přítelkyni, se kterou je momentálně rok a půl. Ačkoli vztah s Laďkou považuje za harmonický a šťastný, je tu přeci jen jedna věc, která se mu zdá minimálně podivná. Příliš totiž nechápe, proč u sebe Laďka nechává bydlet svého dospělého syna, který jí k tomu všemu na domácnost nepřispěje jedinou korunu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Na jednu stranu by mu to mělo být jedno, na stranu druhou ho velmi trápí pohled na to, jak dospělý muž využívá dobroty své matky. Nyní váhá, jestli má své přítelkyni promluvit do duše a riskovat jejich vztah, nebo raději mlčet a být i nadále pouze tichým divákem.

Věděl jsem, že má dospělého syna

Po rozvodu jsem se zařekl, že až navážu nový vztah, založím ho na upřímnosti. Moje bývalá žena nebyla v mluvení pravdy kdovíjaký expert a to mě donutilo přehodnotit priority, na kterých chci postavit svůj další možný vztah. Proto jsem od samého začátku, co jsem se scházel s Laďkou, žádal maximální upřímnost, kterou jsem oplácel tou svou. Věděl jsem tedy, že je Laďka stejně jako já rozvedená a má dospělého syna.

Na samotném začátku našeho vztahu jsem ale nevěděl, že s ní žije v jedné domácnosti. Tuto skutečnost jsem se dozvěděl až dva měsíce poté.

Podivoval jsem se, jak to mají mezi sebou nastavené

Já ani Laďka jsme po předchozích nepříliš dobrých zkušenostech nikam nespěchali, proto jsem pozvání k ní domů dostal až dva měsíce poté, co jsme se vzájemně oťukávali různě po kavárnách. Až tehdy jsem měl možnost poznat jejího syna – dospělého muže, který rozhodně nevypadal, že by musel ve svých dvaadvaceti letech bydlet s matkou. Velmi jsem se podivoval nad tím, jak to mají mezi sebou nastavené. Laďce jsem samozřejmě nic neřekl.

Nelíbí se mi, že svoji matku využívá. A ona si to nechává líbit

Několikrát jsem byl svědkem toho, jak se Karel (Laďčin syn) ke své matce chová, a rozhodně jsem s tím nesouhlasil. Ano, dokázal jsem respektovat, že Laďka chce pro svého syna to nejlepší a že je jakožto matka ochotna pro své dítě udělat cokoli. Ale aby mu každý den podstrojovala minimálně 3 jídla, která mu doslova donáší až pod nos, aby mu prala a žehlila jeho oblečení, aby ho živila a on jí nepřidal ani korunu? To bylo i na mě dost silné kafe.

Rád bych podotkl, že Karel normálně pracuje. Vydělává si dle mého názoru dost, přesto matce na domácnost nepřidá jedinou korunu.

Mám mlčet, nebo se konečně ozvat?

Rok a půl statečně polykám všechny výtky a připomínky, které mě při pohledu na ty dva napadají. Bál jsem se promluvit nahlas, protože jsem nechtěl riskovat, že Laďku ztratím – je mi jasné, že cpát se mezi ni a jejího syna by nedopadlo dobře. Poslední dobou mám ale stále nutkavější potřebu jí říci, že by měla konečně otevřít oči a svůj mamahotel jednou provždy zavřít.

Stále ale váhám. Děsím se, jaký dopad by to mohlo mít na náš vztah.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články