Milada (50): Mladší přítel přišel s nečekaným návrhem. V mých 50 letech to není nic pro mě

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena pritel navrh
Zdroj: Shutterstock

Před třemi lety jsem si začala s mladším mužem. Dělí nás dvacetiletý věkový rozdíl, ale ani jednomu z nás to nevadí. Dokonce jsme si zvykli i na mnohdy nechápavé pohledy okolí. Po boku Lumíra jsem omládla o několik let. Je hodně akční a já se s ním snažím držet krok. Ne vždy to ale jde, přece jen už mám svá léta.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Nyní je mezi námi nepříjemné dusno. Lumír se totiž nadchl pro hodně nečekaný nápad a chce, abych se pro něho nadchla i já. Jenže v mých 50 letech už to není možné. Byla bych blázen, kdybych na jeho návrh přistoupila!

S přítelem se snažím držet krok

Ačkoli je mezi mnou a přítelem Lumírem podstatný věkový rozdíl, kdekdo by to nehádal. Na svůj věk totiž vypadám docela dobře. Alespoň podle reakcí okolí.

Kolikrát je ale znát, že jsme každý jiná generace. Především co se týče životního tempa. Od doby, co jsem si s Lumírem začala, se s ním snažím držet krok.

Ne vždy je to jednoduché. Už nemám na to, abych se bavila až do rána, ale Lumír má pro mé limity pochopení. A za to ho miluji.

Ve všem nám to klape

I přes náš věkový rozdíl máme plnohodnotný vztah. Ve všech ohledech nám to klape, rozumíme si, na všem se domluvíme, ani v ložnici nemáme problém.

Co mě zpočátku trochu trápilo, byly reakce okolí. Ne každý měl pochopení pro náš věkový rozdíl a našli se i tací, kteří nás za to odsoudili. Především mě, protože já jsem tady ta starší, která by už měla mít rozum a měla by se držet zpátky.

Zaskočil mě nečekaným návrhem

Není to tak dávno, co se Lumír vrátil z práce a oči mu doslova zářily. Hned se ke mně hrnul se slovy, že mi musí něco ukázat. Na fotkách v mobilu mi ukazoval nějaký statek.

Začal vyprávět o tom, že se zrovna prodává za velmi slušné peníze. Že by to byl jeho splněný sen. Vždycky chtěl mít zvířata, pole a traktor.

Byl pro to tak nadšený, že jsem se nestačila divit. Když mi pak řekl, že ho koupí a chce, abych se tam s ním přestěhovala, že tam budeme společně hospodařit, udělalo se mi zle.

Jak mu mám vysvětlit, že už na to nemám?

Od té doby nemluví o ničem jiném. Snažila jsem se mu to vymluvit, upozornit ho na to, že už na to nemám věk. Neumím si sama sebe představit, jak se starám o kozy nebo obracím seno. Na to už jsem stará.

Bojím se, že nás právě tohle rozdělí. S Lumírem je mi dobře, ale pokud ten statek opravdu koupí, bude to konec našeho vztahu. Nebudu se tam moci přestěhovat, neopustím město, kde mám všechno na dosah ruky a kde je život pohodlnější. Bojím se toho, co přijde…

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články