Matěj (42): Udělal jsem něco, co jsem neměl. Manželka mi hned sbalila kufry a vyhodila mě z bytu

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
muz 08 1
muz 08 1

Matěj měl spokojené manželství. Milující manželku a dvě krásné holčičky. Poté ale udělal něco, co mu jeho žena nedokázala odpustit. Ještě ten samý den mu sbalila jeho věci a vyhodila ho z jejich společného bytu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Aniž by k tomu měl na první pohled nějaký pádný důvod, dopustil se Matěj obrovského přešlapu, který ho pravděpodobně bude stát manželství.

Manželka odešla s dětmi na hřiště

Byla sobota, pěkný slunný den. Moje žena šla s dětmi na hřiště a původně chtěla, abych šel s nimi. Mně ale zrovna běžel fotbal v televizi, to jsem si nemohl nechat ujít.

Zůstal jsem tedy doma sám. Otevřel jsem si pivo, protože bez něho by byl zážitek z fotbalového zápasu jen poloviční, a nemohl se dočkat, až utkání oblíbeného týmu začne.

V polovině prvního poločasu mě vyrušil zvonek. Prvně mě napadlo, že si žena nechala doma klíče, s překvapením jsem však zjistil, že za dveřmi stojí její sestra.

Ani nevím, proč jsem to vlastně udělal

Renatě jsem oznámil, že její sestra není doma, přesto na ni chtěla počkat. Abych nebyl neslušný, nabídl jsem jí, ať se tedy dívá se mnou na fotbal. O ten jsem prostě nechtěl přijít.

Renata se po pár minutách zeptala, jestli nemám pivo i pro ni. To mě překvapilo, moje žena nepije, natož aby se mnou sledovala utkání v televizi.

Pár minut na to jsem cítil Renatinu ruku na svých zádech, jemně mě hladila. Stačila chvilička a já udělal obrovskou chybu. Doteď sám nechápu proč.

Ozvaly se klíče v zámku a křik dětí na chodbě

Všechno se to událo tak rychle. Najednou jsem zaslechl, jak v zámku rachotí klíče, vzápětí na chodbě křičely děti, které se nadšeně vrátily společně s mojí ženou domů.

Pak jsem viděl manželčin zaskočený výraz, když mě a svoji sestru přistihla v nejlepším na gauči. Zaslechl jsem, jak děti okřikla, aby zůstaly v pokojíčku. To by chybělo, aby to viděly ještě ony.

Renata se okamžitě oblékla a za doprovodu vražedného pohledu své sestry zmizela z bytu. Já se přiznám, že jsem nevěděl, co mám dělat. Moje žena však měla jasno.

Sbalila moje věci a vyhodila mě z bytu. Skončil jsem u kamaráda

Jen co se za její sestrou zaklaply dveře, odešla mlčky do ložnice, kde začala házet moje věci do velkého cestovního kufru. Omlouval jsem se a chtěl to nějak vysvětlit, ale ona se chovala, jako by mě neslyšela.

Za pár minut už jsem stál společně s kufrem za dveřmi našeho bytu. Několikrát jsem klepal a zvonil, prosil jsem, ale bylo to marné. Ten večer jsem skončil u kamaráda, kde přespávám už měsíc. Moje žena se mnou nemluví.

Nyní popravdě nevím, na čem jsem. Snažil jsem se svoji manželku kontaktovat, ale stále mě ignoruje. Pokud vím, nemluví ani se svou sestrou, která se mi rovněž vyhýbá. Strašně jsem to pokazil, vím to. Teď se bojím, kdy mi dorazí žádost o rozvod…

Autor: Natálie Kabourková

Názor odborníka

Všichni jsme jen lidé a děláme chyby. Stejně tak jako máme právo na dělání chyb, máme však i zodpovědnost nést za ně následky. Někdy nese následky i naše okolí a je to pak o to bolestnější. Člověk by si proto měl počínat tak zodpovědně, jak jen může, a v důležitých momentech nejednat ukvapeně a zamyslet se nad tím, jaké následky to pro něj může znamenat a zda je ochoten to riziko podstoupit a případné následky přijmout.

Na partnerský vztah je zapotřebí dvou. Když jeden z dvojice není ochotný komunikovat, jen horko těžko ho k tomu donutíme. Zbývají nám pak prakticky pouze dvě možnosti. Čekat, že si to druhý člověk rozmyslí – to ale můžeme čekat po zbytek našeho života, nebo se v životě pohnout dál. Přijmout následky, odnést si z toho zkušenost a ponaučení.

Někdy má člověk v takový moment pocit, že jeho život končí a propadá depresi. Pak může prospět návštěva psychologa či jiného odborníka. Je totiž podstatné si uvědomit, že život nekončí, rozhodně se do velké míry změní, to ano, avšak co bude následovat a jakou cestou se člověk vydá, je na každém jedinci. V závislosti na osobním nastavení a postoji každého z nás, takovýto emočně těžký okamžik může být i velkou osobností změnou pro dotyčného, příležitostí k zamyšlení se nad sebou a svými hodnotami a motivující silou k lepšímu.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Související články