Martin (49): Nabídl jsem jí pomocnou ruku a pak se zhrozil. Její chování by ranilo i vás

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
smutny muz zena penize
Zdroj: Shutterstock

Náš čtenář se seznámil s dívkou, které chtěl pomoct. Objevil v sobě opatrovatelský pud a to, jaké zklamání ho potkalo, mu na dlouho pošramotilo důvěru v lidi. Najde v sobě ještě odvahu věřit?

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Objevila se z čista jasna

„Ivanu jsem potkal u nás v hospodě. Byla to mladá holka, s chlapama jsme tipovali tak okolo dvaceti let. Původně seděla sama u baru a popíjela pivo. My ji ale pozvali, ať si přisedne k nám. Od té doby se tam s námi potkávala pravidelně,“ uvádí.

Brzy se dozvěděli, odkud se tam tak najednou vzala. Vyprávěla jim příběh o tom, že vyrůstala v dětském domově, a aby neskončila na ulici, začala bydlet na nedaleké ubytovně.

„Stala se pro nás příjemným zpestřením všedních dnů u stolu. Ke mně ale přilnula trochu víc než k ostatním. Často jsme se potkávali třeba i jen tak v parku a povídali si o našich životech.“

Děti jsem neměl

Martin po čase Ivaně nabídl, že může bydlet u něj. „Bral jsem to tak, že taková mladá holka přece nemůže být sama na ubytovně.

Mně po rozvodu zbyl velký dům, kde se pro ni našel pokoj. Já jsem si vždycky přál mít dceru a s manželkou nám to nevyšlo. Nemohli jsme mít děti, a nakonec jsme se ještě ke všemu rozvedli,“ dodává.

Ivana s nabídkou souhlasila a Martinovi dělala po večerech společnost. Byl rád, že není sám, a snažil se ji namotivovat, aby si našla lepší práci než být uklízečka. „Věděl jsem, že má na víc. Podle našich rozhovorů to byla chytrá holka.“

Postupem času začal Ivanu brát opravdu jako vlastní dceru, a to byl možná kámen úrazu. Příliš se k ní upnul a ona ho zradila.

Od té doby už jsme ji neviděli

„Poslední týdny se vracela domů čím dál později, někdy nepřišla vůbec. Měl jsem pocit, že se začala scházet s nějakou partou, protože jsem je zahlédl jednou u obchodního domu, kde trávili volný čas,“ uvádí sklesle Martin.

Komunikace našeho čtenáře s jeho pomyslnou svěřenkyní byla na mrtvém bodě. Její zájmy se začaly točit kolem úplně jiných lidí. Když se jednoho dne Martin vrátil z práce domů, zjistil, že už u něj Ivana nemá žádné věci.

„Bylo mi z toho hodně smutno a dodnes jsem zklamaný, že se ani nerozloučila. Teď už jsem zase sám a doufám, že se má dobře,“ zakončuje.

Autor: René Podhrázský

Související články