Ladislav (65): Žena objíždí bazary a kupuje starý nábytek. Její poslední úlovek nám pěkně zavařil

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz senior
Zdroj: Shutterstock

Moje žena si na stará kolena našla koníček, který s ní nějak nedokážu sdílet. Nepochopím, jak se mohla nadchnout pro starý nábytek, který neustále kupuje. Pravidelně objíždí nejrůznější bazary, bleší trhy a podobná místa, odkud vždycky něco přiveze.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Doma se nám tak začal kupit nábytek, který má už na první pohled svá nejlepší léta dávno za sebou. Nemohl jsem to ale své ženě vyčítat, ona se na mě také nikdy nezlobila za to, že jsem vášnivým sběratelem modelů aut, kterých mám už několik stovek.

Přivedla ji k tomu kamarádka

Už přesně nevím, kdy se u manželky zrodila vášeň pro tuhle veteš. Moc dobře ale vím, kdo stál za tím, že se o tomhle koníčku dozvěděla. Byla to její dlouholetá kamarádka Lída, která se věnovala něčemu podobnému. Na rozdíl od mé ženy ale nekupovala starý nábytek, zaměřovala se na staré šperky.

Společně začaly objíždět bazary. Vždycky si naplánovaly, do kterého města zajedou, vyhledávaly, kde se zrovna koná nějaký trh, a pak tam s nadšeným vyrazily, aby ulovily nějaké další věci. Já tohle manželčino nadšení nesdílel, proto jsem se nezapojoval.

Její poslední kousek nám pěkně zavařil

Posledně, když manželka opět vyrazila do nějakého bazaru, mi volala plná nadšení, že objevila skutečný poklad. Popisovala mi nějakou komodu, která podle svého vzhledu pochází z opravdu dávných časů, a přitom je pořád nádherná.

Zmínila se také o tom, že bude vyžadovat trochu péče a času, ale že je odhodlaná do toho investovat. Když mi řekla, kolik za tu komodu chtějí, protočily se mi panenky. Byla to neskutečná částka, kterou bych nikdy za kus starého nábytku nedal.

Manželka si to ale nedala vymluvit. S tou komodou skutečně přijela domů. Zavolala synovi, který ji v daném městě vyzvedl, a komodu vyložili u nás v garáži. V té chvíli ani jeden z nás netušil, jak nám tenhle nový přírůstek do manželčiny sbírky zavaří.

Měla v plánu ji opravit a prodat

Za tu dobu, co se manželka věnovala sbírání starého nábytku, jeho renovaci a následnému prodeji, už to měla tak nějak v ruce. Moc dobře věděla, co který nábytek vyžaduje, aby mu dopřála nový kabátek. Následně ho nabídla k prodeji a musím říct, že se jí to docela dařilo. Samotného mě kolikrát překvapilo, kolik lidí se zajímá o starodávný nábytek a kolik lidí je ochotno si pro něho přijet třeba přes půl republiky.

Když byla manželka s touhle komodou hotová, vystavila ji na internetu na několika inzertních serverech. Musel jsem jí dát za pravdu, že když si s ní dala tolik práce, stálo to za to. Ta komoda vypadala opravdu krásně. Jednoho dne se ale u nás doma místo zájemce o komodu objevila policie.

Začali se manželky vyptávat, kde k oné komodě přišla. Ta byla z návštěvy policistů v šoku, proto jsem za ni vysvětlil, že ji pořídila v jednom z bazarů v nedalekém městě. Poté přišel další šok, ta komoda byla podle všeho kradená. Opravdu byla starožitná a měla velkou cenu, byla ale před několika týdny odcizena. S něčím takovým jsme s manželkou nepočítali.

Následovalo další vyptávání, vyšetřování, manželka musela policisty doprovodit na místo, kde komodu koupila. Nakonec jí byla komoda zabavena, ale peníze, které za ni zaplatila, jí nikdo nevrátil. Teď už přesně nevím, jak to s tou komodou dopadlo, jestli už se vrátila původnímu majiteli, protože s námi od té doby policie v kontaktu nebyla. Manželku to ale na nějaký čas odradilo, aby kupovala další nábytek.

Autor: Natálie Kabourková


Související články