Věra (36): Řekla jsem mu, ať se konečně chová jako chlap. To jsem nevěděla, co tím způsobím

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena chovani chlap
Zdroj: Shutterstock

Nechci o svém manželovi mluvit jako o podpantoflákovi, ale bohužel mi tak opravdu často připadal. Od chlapa bych totiž očekávala, že se k určitým situacím bude stavět úplně jinak. Například pokud jde o hádky. Ty totiž můj manžel řešil způsobem, kterým mě doháněl k šílenství.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Asi jako v kterémkoli jiném manželství, i mezi námi občas došlo k hádce. Kdykoliv jsme si s manželem vjeli do vlasů, vyřešil danou situaci tak, že zbaběle utekl. Možná bych to měla brát tak, že se držel hesla moudřejší ustoupí, ale já to vnímala tak, že se nedokáže chovat jako pořádný chlap.

Vždycky mě tím hrozně vytáčel

Znáte takový ten pocit, kdy cítíte potřebu se s partnerem opravdu od srdce pohádat, protože se tím pročistí vzduch? Pevně věřím, že to tak má tu a tam každý z nás.

I já občas cítila nutkání se s manželem pořádně pohádat, ačkoli vím, že hádky nejsou tím nejlepším řešením. Jenže s mým mužem se pohádat nejde.

Sice dokáže oponovat, ale vždycky to vydrží jen chvíli. Poté zbaběle uteče. Dělá to tak od chvíle, co jsme spolu začali chodit. Pokud mám být upřímná, od začátku mě tím neskutečně vytáčel.

Řekla jsem mu, ať se konečně chová jako chlap

Při jedné z posledních hádek už jsem to nevydržela a manželovi řekla, ať se konečně chová jako pořádný chlap. Prostě to ze mě v té chvíli vyjelo, neudržela jsem emoce na uzdě.

Potřebovala jsem ho nějakým způsobem dohnat k tomu, aby se dokázal pohádat, aby uměl říct svůj názor a aby hádku neřešil tím, že za sebou praskne dveřmi. To totiž udělal pokaždé. Vzal si věci, zavřel za sebou dveře a vrátil se domů třeba za dvě nebo za tři hodiny, když už jsme byli oba dva v klidu.

Netušila jsem, co tím způsobím

Při oné hádce jsem opět počítala s tím, že se manžel zase zachová jako zbabělec a uteče. Jenže tentokrát to dopadlo úplně jinak a mě by ani ve snu nenapadlo, co tím vyvolám.

Když jsem totiž na manžela zakřičela, aby se konečně choval jako chlap, pravděpodobně jsem se ho tím hodně dotkla. Zaručeně jsem zranila jeho ješitné mužské ego, které má každý chlap.

Místo toho, aby při hádce prásknul dveřmi a zmizel, mi poprvé za celou dobu našeho manželství ukázal, že si taky umí dupnout.

Můžu si za to sama?

Oba dva jsme byli v ten moment hodně vytočení. Hádka dopadla tak, že mi manžel vlepil facku. Opravdu to mezi námi vygradovalo, ještě nikdy předtím jsme se takhle ošklivě nepohádali. Z té facky jsem byla v šoku.

Manžel se mi sice hned omluvil a omlouval se i několik následujících dní. Stále se ale nemůžu zbavit pocitu, že jsem si za to vlastně mohla sama. Vždyť jsem ho k tomu doslova vyprovokovala. Kvůli tomu se na něho ani nedokážu zlobit, navzdory tomu, že vím, že to není v pořádku. Dávám to za vinu sobě.

Autor: Natálie Kabourková


Související články