Karel (44): Moje žena nikdy nemá dost. To, co po mně chtěla posledně, vás zaskočí

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz nastvany
Zdroj: Shutterstock

Viděl někdo náročnější ženu, než je ta moje? Nikdy nemá dost a já se vedle ní začínám cítit hodně unavený. Pořád po mně něco chce a já už prostě nemůžu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Marika a Karel jsou manželé patnáct let. Karel svoji ženu miluje nadevše, ale jsou dny, kdy by byl nejraději sám. Jeho žena je totiž nenasytná a nikdy nemá dost!

Splním každé její přání

Pro svoji ženu bych udělal první poslední a splnil bych každé její přání. Bohužel si ale zvykla na to, že jsem ochoten udělat prakticky cokoli, co si zamane.

Začalo to krátce po svatbě. Tehdy jsme bydleli v mém původně mládeneckém bytě. Byl prostorný a vyhovoval nám.

Jenže Marika otěhotněla a byt 2+1 se jí zdál malý. Tehdy jsem poslechl její přání a našel nám jiný byt. 3+1 už Marice vyhovoval, ale jen na čas.

Pořád něco chtěla

Narodil se první syn a poté ještě dcera. Tehdy Marika začala stále častěji mluvit o tom, jak je nám ten byt těsný. Já ten pocit neměl.

Jenže ona pořád naznačovala, že se v tom bytě necítí dobře, že děti nemají dost prostoru. V podstatě mě tak donutila, abych hledal něco většího.

Tentokrát už ale nechtěla jen byt, chtěla rovnou rodinný domek. Jelikož jsem ji miloval, zadlužil jsem se a koupil čerstvě dokončenou stavbu.

Všechno jí bylo málo

Kdekdo jiný by nám takové bydlení záviděl. Všechno tam bylo nové a krásné. Byl jsem spokojený a zdálo se, že moje žena taky.

Už asi tušíte, že to ale nevydrželo dlouho. Ačkoli to byla novostavba dokončená asi dva měsíce před naším nastěhováním a nebydleli jsme tam ani rok, Marika už žádala změny.

Donutila mě, abych předělal ložnici. Přála si odstranit dřevěné nosníky a nahradit je něčím modernějším. Poslechl jsem ji.

Jsem unavený

To ani zdaleka nebyla jediná změna. Polykal jsem slova protestů, když mě začala přemlouvat, abychom vyměnili dlaždičky v koupelně.

Nelíbila se jí kombinace oranžové a bílé, chtěla červenou a béžovou. Splnil jsem její přání a krásnou koupelnu svépomocí předělal.

Následující roky to pokračovalo. Vždycky se našlo něco, co chtěla, a já šel a splnil to. Začal jsem se ale cítit unavený, nikdy neměla dost.

Posledním přáním ve mně bouchly saze

Před půl rokem si moje žena přála předělat kuchyni. Komplet od podlahy přes novou kuchyňskou linku až po výmalbu.

Nejenže to stálo hromadu peněz, ale nechal jsem na tom ruce. Doufal jsem, že dá pokoj, ale to jsem se spletl.

Je to pár dní zpátky, kdy začala prskat, že jsme vybrali ošklivou stěnu za linku, že podlaha nesedí k výmalbě a že by chtěla jinou kuchyňskou sestavu.

Jen půl roku poté, co jsem dokončil náročnou renovaci kuchyně, už zase chtěla něco měnit. Bouchly ve mně saze, už jsem to nevydržel a poprvé v životě jsem svoji ženu poslal do patřičných míst.

Nečekala to, a dokonce to vypadalo, že bude brečet. Ale nedal jsem se, už to opravdu přeháněla!

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články