Jan (42): Našel jsem tajný deník svojí ženy. Vůbec jsem nevěděl, vedle koho celé roky žiji

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Byl jsem přesvědčený, že o své ženě vím úplně všechno. Znal jsem ji přece už tolik let, nebylo snad vůbec nic, co by mi o sobě neprozradila. Přesto jsem se jednoho dne přesvědčil o tom, že platí rada „důvěřuj, ale prověřuj“. Svoji ženu, kterou jsem si před 15 lety vzal, jsem očividně neznal ani z poloviny.

Považoval jsem ji za hodnou a obětavou ženu

Do svojí ženy Lenky jsem se před patnácti roky zamiloval právě z toho důvodu, že byla úplně jiná než ženy, se kterými jsem měl do té doby zkušenosti. Toho času jsem měl za sebou několik vztahů, vesměs se ženami, ze kterých se vyklubaly vypočítavé potvory.

Lenka byla úplně odlišná, považoval jsem ji za hodnou a obětavou ženu, která by se pro druhé rozkrájela. Učarovala mi natolik, že jsme se vzali ani ne rok poté, co jsme se seznámili. Naše okolí to sice vnímalo tak, že na to jdeme příliš rychle, nicméně my jsme to tak cítili a do ničeho si nenechali mluvit.

Zdroj: 123RF.COM

Úplnou náhodou jsem našel tajný deník svojí ženy

Už několik let jezdíme pravidelně jednou do roka s partou přátel na vodu. Vždy se nás sejde skupina správných chlapů, se kterými jsme naladěni na správnou vlnu. Ženy s námi nejezdí, bereme to jako pánskou jízdu. Měl jsem jeden den do odjezdu a hledal jsem potřebné věci, které mi žena kamsi schovala.

Po telefonické domluvě mně nasměrovala do skříně na chodbě, ve které jsem měl najít to, co jsem hledal. Skutečně jsem tam našel svou výbavu na vodu, nicméně kromě ní jsem úplnou náhodou objevil i tajný deník svojí ženy, o kterém jsem až do té chvíle neměl sebemenší tušení. Žena očividně zapomněla, kam svůj deník schovala, jinak by mě přece do té skříně neposílala.

Odhalil jsem pravdu o své manželce

Ačkoli jsem moc dobře věděl, že bych to neměl dělat, zvědavost byla mnohem silnější než čisté svědomí. Začetl jsem se do několika stran manželčina deníku a nestačil se divit, o čem jsem se tam dozvídal. Stačilo pár slov k tomu, abych si uvědomil, že tu ženu, vedle které už tolik let žiji, vlastně vůbec neznám.

Zdroj: 123RF.COM

V deníku se totiž psalo o tom, že má manželka dítě s jiným mužem. Často tam byla zmínka o muži jménem Patrik a o dítěti jménem Mareček. Podle deníku k nim jezdila pravidelně, podle toho, co jsem se tam dočetl, jsem zjistil, že když mi před několika měsíci tvrdila, že jede s kamarádkou na wellness víkend, ve skutečnosti jela právě za těmito dvěma.

Žil jsem vedle člověka, o kterém jsem vůbec nic nevěděl

Cítil jsem se strašně. Místo toho, abych měl výčitky z toho, že jsem četl manželčin deník, zaplavil mě neskutečný vztek a zlost. Moje žena mi očividně několik let lhala a vedla dvojí život, o kterém jsem vůbec nevěděl. Cítil jsem se podvedený a zrazený, vůbec jsem nevěděl, jak mám s celou tou situací naložit.

O skutečnosti, že jsem četl manželčin deník, jsem mlčel několik týdnů, během kterých jsem se snažil tu skutečnost vstřebat. Doufal jsem, že to nějak zvládnu, že se s tím smířím a své ženě dokážu odpustit. Jenže jsem to nedokázal, nakonec jsem jí o všem řekl a ani nečekal na vysvětlení nebo omluvy. Ještě toho dne jsem od ní odešel. Už jsem nedokázal dále žít vedle člověka, kterého jsem vlastně vůbec neznal.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Jedná se o komplikovanou záležitost důvěry. První otázku, kterou je třeba zodpovědět je: Proč se manželka o svém dítěti a jeho otci nezmínila, když se s Janem poznali? Bála se jeho reakce, nevěřila, že jí Jan dokáže přijmout nebo v tom bylo něco zcela jiného?

Pokud člověk naruší důvěru druhého člověka tak závažným přestupkem jako je tento, nezbývá než zvážit, zda člověk dokáže takovýto problém vyřešit se svým partnerem nebo je to pro něj nepřekonatelná překážka a konec vztahu. Otevřená komunikace je jediný způsob, jak po takovémto zjištění ulevit svému svědomí. Ne vždy ke spokojenosti a pokračování vztahu, ale alternativou je mlčení, paranoia, nedostatek důvěry a eventuální rozpad vztahu.

Tento příběh jen ukazuje na důležitost komunikace, otevřenosti a upřímnosti v partnerském vztahu a je nutné si z něj vzít ponaučení. Pokud chce člověk sdílet svůj život s někým druhým, musí být ochoten svěřit se mu i se svými citlivými a problematickými tématy.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog

Související články