Koupili jsme starší domek a rozhodli se jej svépomocí rekonstruovat. Nejdříve jsme na domě dělali sami, vždycky jsem pozval svého bratra nebo kamaráda z práce. Jednou se ale nabídli sousedi, že by rádi přiložili ruku k dílu. Neodmítli jsme jejich pomoc. Naopak jsme byli rádi, že se práce zase o kus pohne.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Se sousedy jsme vycházeli dobře. Neznali jsme se až na kost, ale vždycky jsme prohodili pár vět. Mile nás překvapilo, že se rozhodli nám pomoci. Bylo to od nich moc milé.
Sousedé nabídli pomoc při opravě domu
Prakticky všechny opravy, které jsme si s manželkou vymysleli, už byly skoro u konce. Společně s bratrem a kamarádem jsme se na tom baráku hodně nadřeli. I manželka se snažila přidat ruku k dílu, jenže jakožto ženská nezastane všechno, a navíc jsou věci, kterým nerozumí.
Když nám sousedi nabídli, že by o víkendu pomohli, byli jsme tím příjemně zaskočeni. Bylo to od nich milé gesto a takovou nabídku jsme nemohli odmítnout.
Sešlo se nás docela dost
Ještě překvapenější jsme byli v sobotu ráno, když se u nás v domluvený čas nesešli jen sousedi odvedle, ale i další lidé. Očividně o tom dali vědět, a najednou nás byla pěkná parta.
Chlapi se hned dali do práce, šlo jim to pěkně od ruky. Ženy se věnovaly úklidu a děti, které přišly společně s rodiči, pobíhali tuhle tady a za chvíli zase jinde.
Na bazén jsme zapomněli
Byli jsme zrovna zabraní do práce, každý do svého úkolu, když se jedna sousedka začala shánět po dceři. Měla to být asi pětiletá holčička, která ještě před chvílí skotačila kolem.
Začali jsme ji hledat, ale v domě nebyla. Volali jsme, ale nikdo se neozýval. Až najednou začaly další děti křičet, že je Zuzanka v bazénu a nehýbe se. V té chvíli jako by se zastavil čas.
Jeden z mužů skočil do bazénu a vytáhl tělíčko holčičky. Společně s dalšími se dali do oživování a nějaká žena volala sanitku. Já jsem stál na místě jako přikovaný, srdce mi bušilo a nezmohl jsem se na jediný pohyb.
Ukazují si na nás prstem
Všechno se to seběhlo tak rychle. Chlapům se podařilo holčičku oživit, než přijela sanitka. Ta poté holčičku a maminku, která byla v šoku, odvezla do nemocnice. Večer přišla zpráva, že je holčička v pořádku, nic se jí nestalo. Ve vodě očividně nebyla moc dlouho.
Když jsme si oddychli, že je všechno v pořádku, museli jsme řešit další problém. Sousedi nám dávali za vinu, co se stalo. Prý jsme měli mít bazén zabezpečený. Asi měli pravdu, ale nás to nenapadlo. V tom domě rok nikdo nebydlel, bazén byl zanedbaný, nás ani nenapadlo ho začít renovovat dříve než dům.
Celá ulice teď ví, co se přihodilo na našem pozemku, a každý samozřejmě ví, čí je to vina. I když se ve finále nic nestalo a holčička byla v pořádku, ukazují si na nás prstem a vztahy mezi námi citelně ochladly.
Autor: Natálie Kabourková
