František (50): Pohled z okna mě šokoval. Nic takového jsem ještě nikdy předtím neviděl

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
muz usmev
Zdroj: Shutterstock

Na ten pohled jen tak nezapomenu. Nic takového jsem totiž ještě nikdy předtím neviděl a jsem přesvědčený, že to jen tak nedostanu z hlavy. O to více mě děsí představa, že se to třeba stane znovu. Co když toho opět budu svědkem? Bojím se, vedle koho to vlastně žiju!

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Probudila mě hudba

Stalo se to loni v létě uprostřed noci. Moje žena odjela na víkend ke své sestře a já toho využil. Pustil jsem si fotbal a otevřel pár lahví s pivem.

Alkohol mě brzy ukolébal. Vždycky na mě takto působil. Stačilo mi pár pivních kuželek a spal jsem jako miminko.

Té noci mě ale probudila hudba. Nebyla nijak výrazně hlasitá, ale přesto mě vyrušila. Zčásti za to také mohla potřeba dojít si na záchod, přeci jen jsem toho vypil docela dost.

Zpočátku jsem si myslel, že se mi to zdá

Vyhrabal jsem se z postele, že si dojdu na záchod a zjistím, odkud se vlastně ozývá ta hudba. Byla to taková zvláštní směsice zvuků.

Když jsem šel okolo okna, viděl jsem světlo u souseda na zahradě. Pálil tam oheň. Právě odtud byla slyšet ta divná šamanská hudba.

Zahleděl jsem se ven z okna a v první chvíli si myslel, že snad ještě spím. To, co tam soused prováděl, mi nešlo na rozum!
Co to sakra dělají?

Soused nebyl na zahradě sám. Rychle jsem si všiml, že je tam s ním i jeho žena. Znal jsem je oba dva, bydleli jsme vedle sebe už léta.

Zaskočilo mě, když jsem si všiml, že se oba dva svlékají. Kombinace hořícího ohně, podivně spirituální hudby, a k tomu všemu ještě nahých sousedů mě zaskočila.

Hlavou se mi honilo, co tam sakra dělají. To ale zdaleka nebylo všechno. Očividně se chystali k nějakému rituálu.

Vedle koho to roky žijeme?

Stál jsem schovaný za oknem. Byla tma, noc. Nemohli mě vidět! Já ale viděl všechno a nikdy na to nezapomenu.

Sousedé nejdříve leželi na zemi, poté stále nazí začali kroužit okolo ohně. Hudba hrála a oni se vlnili do rytmu, různě mávali rukama a dělali divné pohyby.

Bylo toho na mě moc. Čeho jsem to byl právě svědkem? Do rána jsem oči nezamhouřil, i když se ti dva poblázněnci odebrali domů. Jejich podivný rituál byl asi u konce.

Je to už rok a od té doby jsem je nic takového dělat neviděl. Žena mi to nevěří, podle ní jsem to přehnal s pivem. Já ale vím, co jsem viděl a že se mi to rozhodně nezdálo. Říkám si, vedle koho to roky žijeme. A co když to někdy budou dělat znovu? A proč vlastně?!

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články