David (31): Dcera vzala seznámení do svých rukou a „dohodila“ mě učitelce z mateřské školy

od Luboš Klouček
Zdroj: 123RF.COM

Na výchovu dcery jsem zůstal sám. Její matka byla příliš do větru na to, aby se usadila doma s rodinou. Půl roku po porodu prachsprostě utekla a nechala mi naše společné dítě na krku. Já byl odhodlaný dopřát své dceři šťastný život se vším všudy. I když bez maminky.

Musel jsem se s tím poprat sám

Když žena utekla a nechala mi doma půlroční dítě, zpočátku jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. Dcera byla až do toho okamžiku kojená, proto prakticky ze dne na den musela přejít na umělé mléko. Jenže já nevěděl, které je vhodné! Vůbec jsem se v tom nevyznal a musel požádat o radu jednu nakupující maminku v obchodě. Když viděla zoufalství v mých očích, pomohla mi s výběrem správné velikosti plenek, doporučila vlhčené ubrousky a dala mi další užitečné informace, za které jsem jí byl vděčný. Ačkoli neznám její jméno, právě díky ní jsme s dcerkou přežili naše první chvíle jen ve dvou.

Dcera rostla a šlo nám to stále lépe

Zdroj: 123RF.COM

Skloubit výchovu dítěte a práci, abychom neskončili někde na ubytovně, to byl skutečně oříšek. Dcera tak už ve dvou letech nastoupila do jeslí, které naštěstí v našem městě fungovaly. Jinak nevím, jak bych se zařídil, protože jsem neměl rodiče a mezi kamarády nebyl nikdo, komu bych svěřil svůj dvouletý poklad.

Jak dcera rostla, vzájemně jsme se sžili a šlo nám to společně čím dál lépe. Když nastoupila do školky, zase se mi o něco více ulevilo, mohl jsem trochu více pracovat a po finanční stránce se nám začalo dařit lépe.

Chyběl jí ženský vzor

Já a dcera jsme tvořili nerozlučný pár. Byli jsme pro sebe navzájem nejdůležitějšími lidmi v našich životech. Ačkoli jsem se dceři snažil dopřát úplně všechno, přeci jen jí něco chybělo: ženský vzor. Většinu času trávila jen se mnou a neměla u sebe žádnou ženu, která by tu pro ni byla. A já bohužel neměl čas ani energii na to, abych někde hledal náhradní maminku.

Dcera to vzala do svých rukou

Zdroj: 123RF.COM

Mé dceři byly teprve tři roky, ale svým chováním mě utvrdila v tom, že je daleko chytřejší a vyspělejší. Když jsem nebyl schopný obstarat jí maminku, rozhodla se, že to vezme do svých rukou a maminku si sežene sama. Proto jsem se jednoho dne ve školce dočkal překvapení. Dcera totiž přišla k paní učitelce, chytila ji za ruku a před mým vytřeštěným zrakem jí řekla: „Můj tatínek je sám jako vy, nechcete být spolu?“ a tím mě i paní učitelku naprosto odzbrojila.

V ten okamžik jsme se tomu společně zasmáli, jenže dcerka to myslela vážně. Přesvědčila nás o tom hned druhý den odpoledne, kdy nám domluvila rande. A jelikož mi bylo hloupé učitelku odmítnout, na rande jsem s ní skutečně šel. A dobře jsem udělal, je to totiž báječná žena, která miluje děti a moji dceru samozřejmě taky. A kdo ví – možná už brzy bude milovat i mě!

David, Pardubice

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články

Zavřít reklamu