Než jsem se nadál, měl jsem ji nakvartýrovanou u sebe v bytě i se všemi třemi dětmi. Janu jsem měl rád a její děti mi nevadily, jen mi přišlo, že všechno bere moc hopem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Seznámila nás moje kolegyně. Padla mi do oka, byla sympatická, chytrá a měla tři děti, se kterými hledala lepší život.
Omotala si mě okolo prstu
Asi jí to nepřišlo tak rychlé jako mně. Já se nestačil divit, jak rychle věci nabraly spád. Scházeli jsme se jen měsíc, a najednou u mě bydlela.
Měl jsem ji rád a uměl jsem si představit, že spolu budeme žít. Jen jsem byl trochu v šoku, že se s ničím nepárala.
Jana byla po rozvodu. Netajila se tím, že s bývalým manželem zažívala peklo, ze kterého i s dětmi utekla. A u mě našla útočiště.
Udělal bych pro ni cokoli
Život po boku Jany a jejích dětí pro mě byla změna jako blázen. Doposud jsem žil sám, tři roky jsem neměl stálou partnerku.
Jana se o mě pěkně starala, to jí nemohu upřít. Denně vařila, měl jsem vyprané a vyžehlené prádlo. O to více jsem si ji velmi rychle zamiloval.
Netrvalo to dlouho a já si uvědomoval, že bych pro Janu udělal cokoli. Nepřipouštěl jsem si, že by mě využívala, ačkoli tomu tak bylo. Prostě jsem to neviděl.
Najednou jsem nesměl nic
Žili jsme spolu půl roku a všechno klapalo. Pak ale Jana, bez viditelného důvodu, strašně otočila. Najednou jsem totiž nesměl nic.
Nechal jsem ji i s dětmi bydlet u sebe v bytě. Na nájem mi nepřispívala, já o to nežádal. Nyní se ale hrozně změnila.
Neexistovalo, abych se zapojoval do výchovy jejích dětí. Jasně, nebyl jsem jejich táta, ale s Janou jsme tvořili pár. Z toho jsem usoudil, že mohu občas něco říci.
Jenže nemohl. Kdykoli jsem byť jen naznačil nějakou výchovu, Jana se do mě pustila. Zpočátku jsem to toleroval. Třeba jen měla takové období.
Jenom mě využila
V podobné atmosféře, kdy jsem v podstatě mohl jen živit cizí děti a partnerku, jsem statečně vydržel ještě tři měsíce. Nic se nezměnilo.
Naopak. Jana byla, co se dětí týče, stále více nepříjemná. Nakonec to dospělo až tak daleko, že si děti u mě doma dělaly, co chtěly, a já nemohl zasáhnout.
Nevydržel jsem to a Janu požádal, aby i s dětmi odešla. Měl jsem ji rád, záleželo mi na ní, ale jí očividně nezáleželo na mě. Pochopil jsem, že mě jen využila a já se nechal.
Autor: Nikol Kolomazníková
