V těžké nemoci je člověk vždy rád, když jeho rodina a blízcí drží s ním a pomáhají mu v nejsložitějších okamžicích života. Jenomže Martin to štěstí nemá. Trpí nevyléčitelnou nemocí a rodina i nejbližší známí se k němu otočili zády.
Martin žil tři roky s přítelkyní. Dříve měl ale několikaletý vztah s mužem. „Polovina přátel mě odsoudila už kvůli tomu. Když jsem se později dozvěděl, že jsem HIV pozitivní, ti, kteří ještě do té doby zůstali nablízku, odešli,“ vypráví.
Přítelkyně mi musela být nevěrná. Odmítla to ale přiznat a opustila mě
„Lidem můžete říkat pravdu, jenomže když nechtějí, tak ji nikdy neuvidí,“ pokračuje Martin s příběhem. Že se v jeho těle nachází virus HIV, zjistil při předoperačních vyšetřeních, která podstoupil při komplikovaném prasklém vředu. „Byl to šok. Nejdřív mi slibovali, že mi jenom pomohou od příšerné bolesti. To sice splnili, zároveň mi ale oznámili, že mám HIV.“
Martin netušil, jak dlouho už nemocí trpí. Ve svém životě měl ale intimní poměr pouze se dvěma lidmi. „Bál jsem se říci pravdu přítelkyni. Šel jsem proto nejprve na testy s Tadeášem,“ vypráví. S tím se rozešel před více než čtyřmi roky, zůstali ale v kontaktu a baví se jako přátelé. Jenomže Tadeášovi vyšly testy čisté. Martinovi proto došlo, že ten, kdo mu HIV předal, je jeho partnerka.
Tušil jsem, že mě podvádí
„Už nějaký čas to mezi námi bylo špatné. Dana chodila později z práce, na víkendy často odjížděla a neřekla mi kam. Ale já byl naivní a nikdy jsem ji z ničeho nepodezíral.“ Když Martin řekl Daně smutné zprávy, obvinila ho, že ji nakazil. Martin však ví své. „Hájil jsem se a přiznal své podezření na její nevěru. Odpověděla mi ve vzteku, že mě podvádí, protože si to zasloužím.“
Jenomže rodina a přátelé se nakonec postavili na Daninu stranu. „Hodně lidí mi řeklo, že si za to můžu tím, že jsem na chlapy. Moji pravdu nikdo slyšet nechce.“ Kamarádi jako by se Martina podle jeho slov začali štítit. Přestali s ním chodit ven, udržovat kontakty, většina z nich tak pomalu z jeho života vymizela.
Nemoc mi přinesla nové i staré známé
Přišel jsem o kontakty s rodinou a mými nejlepšími přáteli,“ přiznává se Martin. Na druhou stranu se na terapiích seznámil s lidmi, kteří mají podobný problém jako on sám. Kromě toho se dal opět dohromady s Tadeášem a dostal se do společnosti lidí, kteří ho akceptují takového, jaký je. „Myslím, že to není jen kvůli nemoci, lidem zkrátka vadí, že jsem jiný. Vím, že mám před sebou smutný osud, ale dokud to jde, chci si života užívat naplno. A to rozhodně nezahrnuje trápení se nad lidmi, kteří mi za to nestojí.“
Autor: Šárka Cvrkalová