Když jsem se před čtyřmi roky ženil, spousta známých mi říkala, že jsem blázen. Prý bych si měl užívat mládí, dokud mohu. Jenomže já byl zamilovaný a chtěl jsem Soně dokázat, že s ní chci být už napořád. Ona si to ale vyložila tak, že jsem připravený úplně na vše a začala mluvit o založení rodiny.
Dítě samozřejmě časem mít chci, jenomže jsem myslel, že k tomu dojde tak za pět let. Moje žena je o dva roky mladší než já, nemáme kam spěchat. A to jsem jí také na její neustálé prosby řekl. Jenomže ona byla poslední rok touhou po dítěti přímo posedlá.
Hádali jsme se, ona nakonec ustoupila
Zkoušela na mě psychické vydírání. Prý mi na ní nezáleží, protože s ní nechci mít rodinu. To mě dopalovalo, a často jsme se proto hádali. Potom ale přišla s tím, že mám pravdu a že dítě si pořídíme, až budeme připraveni oba. Nebylo mi úplně jasné, proč tak najednou změnila názor, ale omluvila se mi, a tak jsem si myslel, že zkrátka zničehonic přišla k rozumu. Naše hádky se pomalu vytratily a my začali být opět tím nejspokojenějším párem na světě. Až donedávna.
Zdroj: 123RF.COM
Přišla za mnou, že čeká dítě
Před měsícem mi Soňa oznámila, že čeká miminko. Myslel jsem, že si dělá legraci, jenomže mi brzy došlo, že její slzy štěstí jsou skutečné. Netušil jsem, jak se mám tvářit. Ano, dítě chci, ale ne nyní. Bojím se, že budu špatný táta. Místo toho, abych se s ní radoval, začal jsem se ptát, jak je to možné. To se jí očividně dotklo. Že prý se místo radosti starám o to, že jí nefungovaly prášky.
Druhý den jsem se jí omluvil. Připravil jsem romantickou večeři a slíbil jí, že i když je to podle mě strašně brzy, o dítě se postarám, že se na něj těším. Obeznámil jsem ji se svými obavami, ale zároveň ji ujistil, že udělám maximum, abych byl dobrým otcem.
Když jsem zjistil pravdu, odešel jsem pryč. Teď nevím, zda se chci vrátit domů
Ačkoli jsem se s otcovstvím smířil, stále mi nedávalo smysl, že by má žena otěhotněla i přes prášky právě ve chvíli, kdy si tak moc přála dítě. Když nebyla doma, prošel jsem její osobní věci a zjistil, že prášky už delší dobu nebere. Najednou mi to všechno zapadlo do sebe. Omluvila se, přestala brát prášky a začala na mě téměř každý večer naléhat, abychom spolu spali. Obalamutila mě, jednala proti mé vůli. Nechal jsem jí proto na stole vzkaz, že potřebuji její lži rozdýchat, a odjel jsem ke kamarádovi.
Tam bydlím už dva týdny. Nevím, zda se chci vrátit k někomu, kdo mě tak podvedl. Je sice pravda, že budu otcem toho dítěte a bylo by nezodpovědné ho připravit o otce, ačkoli na něj nejsem připraven. Jenomže moje žena se zachovala tak, že ji už nechci vidět.
Autor: Šárka Cvrkalová
