Jan (48): Pod vlivem alkoholu jsem udělal něco otřesného. Zničil jsem tím nejeden život

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz zima 1
Zdroj: Shutterstock

Že alkohol ovlivňuje chování a my jsme po něm schopní udělat věci, které bychom jinak určitě neudělali, nyní ví i Jan. Ten se totiž pod vlivem dobrého pití dopustil něčeho, čeho hned následující den velmi litoval. Jenže už bylo pozdě.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Jan s kamarády vyrazil na tradiční páteční pivo do oblíbené hospody. Jenže toho večera popili mnohem více, než bylo zvykem. A pak se stalo něco, čeho Jan už tři roky lituje a výčitek svědomí se nedokáže zbavit.

Vždycky jsem věděl, kde mám svoji laťku

Alkoholu jsem se nikdy nebránil. Vždycky jsem věděl, kde mám svoji laťku, a dokázal jsem na sobě poznat, že už mám tak akorát.

Toho večera jsme se ale dobře bavili. Kamaráda povýšili v práci a takovou událost bylo potřeba řádně zapít. Padlo mnoho piv, a dokonce jsme několikrát otočili i nějakého toho panáka.

Domů jsem se toho večera nevrátil. Cestou z hospody, kam chodíme už roky, jsem potkal manželčinu sestru. Bydlela blíž a nabídla mi, abych u ní přespal. Byl jsem očividně v hrozném stavu, proto mě nemusela přemlouvat dlouho.

Kromě bolesti hlavy přišly i šílené výčitky

Když jsem se ráno probudil, měl jsem šílenou kocovinu. Ostrá bolest hlavy mě naprosto ochromila, ale nebyla zdaleka to nejhorší, co jsem toho rána pociťoval.

Ke kocovině se totiž přidalo i černé svědomí. Ne proto, že jsem se tak strašně opil a nespal doma, takže se moje žena určitě bála, ale především z toho, co jsem v noci pod rouškou tmy a pod vlivem alkoholu vyváděl.

Podvedl jsem svoji ženu s její sestrou. Ona byla rozvedená, zklamaná a sama. Já byl hodně opilý a svolný ke všemu. A tak se to prostě stalo.

Už tři roky žiju s černým svědomím

Stalo se to před třemi lety a nebylo dne, kdy bych si to nevyčítal a sám sobě za to nenadával. Podvedl jsem člověka, který je pro mě tím nejdůležitějším, a navíc ještě s osobou, která je jí tolik blízká.

Manželčinu sestru jsem tenkrát uprosil doslova na kolenou, aby o tom pomlčela, a ona souhlasila. I ona uznala, že to byla velká chyba, nechtěla své sestře ublížit.

Doma jsem řekl, že jsem přespal u kamaráda, manželku ani nenapadlo, že bych přenocoval jinde než u některého z mých přátel, se kterými jsem se tak ztřískal.

Jsou to tři roky, kdy si to každý den vyčítám, a nemůžu se černého svědomí zbavit. Měl jsem chvíle, kdy jsem chtěl ženě všechno říct, ale pak mi došlo, že by se mi neulevilo a jí bych jen zbytečně zlomil srdce. Výčitky svědomí si s sebou ponesu jen já sám a dobře mi tak.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články