Honza (42): Těšil jsem se na potomka. To jsem ještě nevěděl, s čím přijde žena od doktora

od Luboš Klouček
Zdroj: 123RF.COM

Se Sašou jsme žili dlouho jen sami pro sebe. Oba jsme byli přesvědčeni o tom, že chceme časem mít dítě, ale stále se nám zdálo, že máme dost času. Báli jsme se finanční nezajištěnosti, ztráty svobody a také jsme si chtěli užívat mládí, dokud to šlo.

Před půl rokem přišla moje žena s úžasnou novinkou. Čeká prý dítě. Je pravda, že jsme se o potomka snažili již nějaký ten pátek, ale oba jsme s přibývajícím věkem dávali pokusům čím dál méně naděje. Když jsem se dozvěděl, že budeme mít malého syna, nebo dceru, byl jsem štěstím bez sebe.

Radost mi zkazila zpráva od lékaře

Dlouhou dobu byla situace v pořádku. Žena chodila na pravidelné prohlídky a z nich si vždy přinesla dobré informace. Když byla v pátém měsíci, oznámil nám doktor, že se mu na plodu cosi nelíbí. Po důkladných vyšetřeních a běhání po doktorech nám oznámil, že je vysoce pravděpodobné, že se naše dítě narodí slepé.

Zdroj: 123RF.COM

Oba jsme se museli nechat vyšetřit

Pokud je jeden z rodičů nosičem jistého druhu onemocnění, může se stát, že se toto postižení přenese na dítě. A to ačkoli na člověku samotném se zdravotní problémy neprojeví. Je pouze tím, kdo je předá dál. Bylo nám doporučeno, abychom se nechali vyšetřit a zjistili, zda jeden z nás tímto nosičem je.

Je to věc, která se prý stává velmi často. Na našem miminku se problémy ukázaly poměrně brzy a doktoři si chtěli být jistí, jak závažná situace je. Nakonec se ukázalo, že nosičem jsem jak já, tak i moje žena. Máme v sobě onemocnění, o kterém jsme nikdy netušili, a je proto téměř devadesátiprocentní šance, že se miminko narodí s postižením zraku.

Plány o velké rodině jsou v tahu

Několik nocí jsem utěšoval svou ženu tak dlouho, dokud v slzách neusnula. Později, když jsem si byl jistý, že mě neslyší, sám jsem situaci obrečel. Nechci dát najevo svou slabost, ona mě teď potřebuje. A to malé bude vyžadovat naši veškerou péči, ať už se narodí zdravé, či ne. Jenomže naše natěšenost je ta tam. Bojíme se, jak se situace vyvine. Jestli miminko uvidí, nebo ne, to zjistíme až těsně po porodu. Do té doby nás čeká jenom strach a napětí.

Víme, že ho budeme milovat i se zrakovým postižením. Že mu dáme veškerou lásku a vychováme z něho dobrého člověka. Vždy jsme měli velké plány o dvou nebo třech dětech. Teď ale víme, že je vysoká pravděpodobnost přivést je na svět postižené. A ačkoli jsme o tom se ženou ještě nemluvili, jsem si jistý, že to vidí stejně jako já. Raději se vyrovnáme s jedním dítětem a další utrpení na svět vodit nebudeme.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články

Zavřít reklamu