Vlasta (56): Když mi v autobuse lidé uvolňují místo, je mi to nepříjemné. Vysvětlím vám důvod

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Starsi zena
Zdroj: Shutterstock

Jakožto paní vyššího věku pouští ostatní cestující Vlastu často sednout na svá místa. Vlasta ale s díky odmítá a následně čelí nechápavým pohledům druhých, či dokonce udivenému kroucení hlavou. Setkala se dokonce s vulgárními poznámkami.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Už jako malým dětem je nám vštěpováno, že starší lidi máme pouštět sednout. I když by se mohlo zdát, že tohle nepsané pravidlo dnešní mladí dávno nedodržují, Vlasta by vám potvrdila, že to s tou mládeží není tak hrozné. Přesto je jí nepříjemné, když jí v autobuse uvolňují sedačku, aby si mohla sednout.

Je to nepsané pravidlo

Pustit sednout staršího člověka nebo třeba těhotnou ženu? Pro většinu lidí je to nepsané pravidlo, které dodržují. Je to vlastně taková známka slušného vychování a respektu k druhým.

Vlasta již patří mezi důchodce. Je to dáma vyššího věku, kterou v autobuse, jímž často cestuje, ostatní pouští sednout. Jenže Vlasta o to nestojí.

„Je to od těch lidí moc hezké,“ uznává Vlasta. „Je pěkné vidět, že ani dneska to není těm mladým úplně ukradené a stejně se najdou tací, kteří se zvednou, aby vás pustili na své místo,“ pokračuje. „Já o to ale jako jedna z mála důchodců vůbec nestojím,“ dodává.

Je mi nepříjemné sedět

Je to rok zpátky, kdy měla Vlasta nepříjemný úraz. S manželem navštívili své známé, kteří je pozvali na grilování. Kamarádi poseděli na terase, která se ale zničehonic propadla a Vlasta padala několik metrů k zemi.

„Stalo se to ráz na ráz, byla to vteřina,“ vzpomíná Vlasta na den, který se pro ni stal jedním z nejbolestivějších v životě. „Propadla se pode mnou podlaha a já tak, jak jsem seděla, jsem najednou letěla dolů. Tam jsem dopadla a nešťastně si narazila kostrč, zlomila si nohu a vykloubila zápěstí,“ vysvětluje, co se toho dne přihodilo.

Zlomená noha, odřeniny ani vykloubené zápěstí ale nebyly nic v porovnání s kostrčí, kde došlo k nějakému úlomku. Nehoda Vlastu doprovází i rok poté, kdy kostrč stále hodně bolí a sedět je pro ni velmi nepříjemné.

Špatně se to vysvětluje

„Cestující mě často pouští sednout, jenže netuší, že se mi kvůli bolestem lépe stojí,“ zoufá si Vlasta. „Dostává mě to do nepříjemných situací, kdy s díky odmítám a lidé to nechápou. Dokonce jsem si vyslechla, že jsem nevděčná stará babka,“ svěřuje se.

Ne všichni nad tím totiž mávnou rukou. Někteří se na Vlastu dívají podivně, jiní kroutí hlavou a najdou se i tací, kteří mají nepříjemné poznámky. Vlasta doufá, že její zranění začne co nejdříve odeznívat. Nyní se cestě autobusem snaží vyhýbat, co to jde, ale je to pro ni jediný způsob dopravy.

Autor: Natálie Kabourková


Související články