Vladislav (46): Poznávám ženy z jiného úhlu. Mé okolí to děsí

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz uhel
Zdroj: Shutterstock

Nikdy by si nepomyslel, že jeho práce bude tolik lidí odrazovat. Je to podle jeho slov povolání jako každé jiné. Přesto se často setkává s tím, že se ho lidé, především ženy, bojí. Vladislav je gynekolog a naší redakci se svěřil se svým příběhem.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Už patnáct let dělám stejnou práci. Řekl bych, že je to pro mě zároveň i koníček, moji přátelé ale tuhle větu nesnáší a považují ji za dvojsmyslnou. Nejspíš si neuvědomují, že ne vždy mi chodí na návštěvu jen krásné mladé blondýnky,“ píše Vladislav.

„Kvůli tomu, že pomáhám ženám s jejich intimními problémy, jsem mnohými považován doslova za perverzáka. Já ale nemám tušení, jak na to přišli. Jsem doktor a jen dělám svou práci. Pohledy tam dolů si nijak neužívám, baví mě zkrátka to, že pomáhám lidem.“

Opustily mě kvůli tomu dvě moje lásky

Nejhorší je podle Vladislava jeho vztah se ženami. Kdykoli dojde ve společnosti řeč na práci, on raději mlčí. Kdyby se totiž o čemkoli zmínil, přivedl by všechny ženy v místnosti do rozpaků.

„Mnozí mi to i doslova řekli. Ať si své vyprávění nechám pro někoho, koho to zajímá. Ať ho netahám do slušné společnosti. Jako kdyby moje práce nebyla slušným tématem. Nemluvím o nikom hanlivě, nepoužívám sprostá slova.

Jsou to jenom fakta, která mnozí neumí přijmout. Když se například zmíním, že jsem měl v práci náročný den, ostatní se smějí, že si to nedovedou představit a že jejich sezení za počítačem rozhodně bylo horší než to, že jsem si užíval s ženskými klíny.“

Vladislav měl doposud jen dva vážnější vztahy a v obou případech to skončilo rozchodem. Obě jeho přítelkyně se nakonec rozhodly, že nechtějí být s někým, kdo denně vidí tolik jiných.

První si myslela, že pro mě není dost dobrá

S první přítelkyní se Vladislav rozešel po dvou letech. Měl psychicky náročné období a často ji večer odmítal, když se s ním chtěla milovat. Ona tak pojala podezření, že si našel jinou.

„Nařkla mě z toho, že se mi určitě zalíbila nějaká v práci. Tvrdila, že pro mě není dost dobrá a určitě jsem si našel náhradu. Byla neústupná, stále opakovala, zda to je některá z mých pacientek.

I když jsem jí jasně řekl, že nikoho nemám, že jsem jenom unavený, ona stále mluvila o tom svém. Přemlouval jsem ji, že to není pravda, a ona po mně pak chtěla, abych na důkaz svých slov se svou prací skončil. To mi přišlo jako absurdní a opustil jsem ji.“

Druhá nevydržela nátlak okolí

S druhou přítelkyní byl Vladislav pět let. Myslel si, že už se nic nemůže změnit. Jednoho večera mu ale řekla, že od něho chce odejít kvůli jeho práci.

„Řekla mi, že se jí kamarádky smějí. Že prý to se mnou musí mít doma šílené, když denně koukám mezi nohy jiným ženám. Ony by s nikým takovým prý být nemohly. A ona se tak po pěti letech rozhodla mě kvůli takové prkotině opustit.“

Dnes žije Vladislav sám. Přítelkyni podle svých slov nehledá. Pokud se nějaká objeví, bude rád. Pokud ne, truchlit nebude. Práce ho baví, před lidmi o ní raději ale nemluví. Už pochopil, že ve společnosti je to zkrátka bráno jinak než v jeho ordinaci, kde mu ženy za pomoc děkují.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články