Měly to být Vánoce jako každé jiné. Kapr, salát, pohoda. Jaký dáreček si pro mě moje manželka Simona připravila, mi ještě dlouho nedá spát. Snad se tomu jednou oba zasmějeme.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Potrpím si na tradice a nemám moc rád změny
Narodil jsem se do věřící rodiny a Vánoce jsme vždy slavili tradičně, kupodivu se mi tento přístup neznechutil a vždy jsem se snažil, aby i v mojí rodině probíhaly oslavy v tomto duchu.
Když ještě naše děti bydlely s námi, občas sice protestovaly, ale nakonec byli oba kluci vždy rádi, že máme tyto svátky ve velké úctě. Koneckonců pod stromečkem se také vždy něco našlo, i když skromného, protože Vánoce nejsou přeci jen o dárcích.
Nemyslím si, že jsem puritán, a nemám velké morální zásady, ale o nejdůležitějších svátcích v roce by mělo vše být podle nepsaných pravidel.
Už od rána se mi na manželce něco nezdálo
Děti odrostly a navštěvují nás až na první svátek vánoční. Je to sice škoda, ale také už mají malé děti a svoje rodiny. Třetí rok jsme tedy u štědrovečerní večeře byli se Simonou sami.
Letošní Štědrý den měl proběhnout tak, jako vždy. K snídani vánočka s máslem a marmeládou, do večeře žádné maso, pak pohádky a posezení u cukroví.
Už ráno, když mi manželka podávala talíř s vánočkou, potutelně se na mě usmívala, ale nevěnoval jsem tomu zvláštní pozornost. Snad jen věta: „Jak se těšíš na večer?“ mi utkvěla v paměti.
Nechápu, jak ji tohle mohlo napadnout
Víte, se Simonou jsme spolu už dvacet šest let. Co si budeme povídat, už to mezi námi nejiskří tak jako dříve. Popravdě, skoro rok jsme spolu nespali. O to horší byl zážitek po večeři.
Zrovna jsem hledal pod stolem šupinu z kapra, která mi spadla, když v tom se Simona vrátila se slovy: „Letos jsem tvůj dáreček já.“ Opatrně jsem zvedl hlavu a viděl Simonu, jak stojí přede mnou a na sobě má obleček jak z německého filmu pro dospělé.
Absolutně jsem nechápal, proč to udělala, možná si myslela, že jí budu vděčný, když přinese do našeho intimního vztahu nějaké zpestření.
Opak byl pravdou. Pohled na její překypující tvary, které se valily z krajkového prádla, mě sice chladným nenechaly, ale rozhodně mě nevzrušily.
Tohle jsem opravdu nečekal a snad se toho už ani nedočkám. Simona mi úplně zkazila Vánoce.
Dokonce jsem si musel otevřít pivo, abych se vzpamatoval. Tím jsem porušil tradici abstinence zase já.
Autor: René Podhrázský
