Na tenhle návrat domů bude Petr vzpomínat ještě hodně dlouho. Domů z práce přišel unavený a těšil se na večeři a klid u televize. Našel jsem ale svoji ženu, jak dělá něco, čemu se mi chtělo jen těžko věřit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Moje žena Beáta je skvělá. Miluji ji a udělal bych pro ni cokoli. I když je pro mě vším, má samozřejmě svoje mouchy.
Jsou věci, na které moje žena prostě není
Beáta je šikovná na hodně věcí. Například vaření. Cokoli mi od ní přistane na stole, po tom se mi dělají boule za ušima.
Také umí krásně šít. Pro naše děti, a nejen pro ně, pořád něco šije. Oblečení od ní si dokonce kupují i její kamarádky.
Jsou tu ale věci, na které moje žena nikdy nebyla. Jako třeba sport. Jsme spolu dvacet let, ale nikdy jsem ji neviděl cvičit. Nikdy.
Říkali o nás, že jsme jako nebe a dudy
Už když jsme spolu s Beátou začínali, naši kamarádi o nás říkali, že jsme jako nebe a dudy. Zčásti také proto, že já sport miloval a pro ni to bylo sprosté slovo.
Odjakživa jsem dělal nějaký sport. Odmalička fotbal nebo hokej, později volejbal, tenis nebo florbal. Zkrátka pořád v pohybu.
Ačkoli Beátu miluji a vím, že ona miluje mě, ke sportu jsem ji nikdy nepřemluvil. Tohle byla věc, kterou jsme nedělali společně.
Chtěl jsem si užít klidné odpoledne
Toho dne jsem měl v práci blázinec. Byl jsem unavený, zčásti také proto, že jsem noc předtím špatně spal.
Domů jsem přicházel s pocitem, že si dám dobrý oběd od své ženy, ulehnu k televizi a užiju si pohodu. Jenže jsem netušil, jaký pohled se mi naskytne.
Nestačil jsem se divit. Moje žena nepostřehla, že jsem doma. Byla totiž natolik zabraná do činnosti, u které jsem ji ještě nikdy neviděl.
Manželka dělala něco, čemu jsem ani nechtěl věřit
Zůstal jsem stát jako opařený při pohledu na svoji manželku, která se sluchátky v uších cvičila před televizí po vzoru nějaké fitness ženy.
Ještě nikdy to nedělala, alespoň já ji u toho za ty roky neviděl. Teď kopírovala její cviky a vypadala u toho hrozně zapáleně.
Pak si mě všimla. Ztuhla, a dokonce jsem si všiml, že se začervenala. V té chvíli jsem se musel začít smát. Únava byla rázem pryč, tohle mě nakoplo novou energií.
Manželka mi přiznala, že takhle cvičí už nějakou dobu, jen se to styděla říct. Prý se vedle mě cítila hloupě, protože zatímco já mám svaly a skoro žádná kila navíc, ona prý po dětech jenom kyne.
Kdyby mi ještě před nedávnem někdo řekl, že uvidím svoji ženu cvičit, nevěřil bych mu. Nečekal jsem totiž, že tohle někdy v životě zažiju.
Autor: Nikol Kolomazníková
