Ivan (54): Při sledování filmu pro dospělé mě načapala manželka. Svou reakcí by zaskočila i vás

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
muz bryle
Zdroj: Shutterstock

I muži mají svoje potřeby, které je nutno uspokojit. To, jakým způsobem k tomu dojde, ale někdy nezávisí jen na nich. Proto je někdy nutné se uchýlit k improvizaci, která nikoho do ničeho nenutí, ale může mít také své stinné stránky. Hlavně v případě, pokud je muž odhalen.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Na začátku bylo vše skvělé, ale už je to dávno

„S Dášou byly naše začátky plné vášně a už od doby, kdy jsme se seznámili, jsme si v mnoha ohledech intimního života rozuměli. Naštěstí u nás ale nešlo jen o fyzickou přitažlivost a možná i díky tomu nám to tak dlouho vydrželo,“ napsal nám náš čtenář.

„Dodneška vzpomínám na to, kolikrát naše romantické procházky skončili někde na teplé vyhřáté mezi, při západu slunce,“ sdělil s nostalgií. Jak to tak ale bývá, postupem času ze vztahu vášeň vyprchala.

„Po těch letech se to už nedá srovnávat. Vlastně ani není co srovnávat. Jsme spolu už 35 let. A ani si nepamatuji, kdy jsme společně naposledy měli nějaký intimní styk.“

Někdy je potřeba najít alternativu

Jako muž měl však Ivan stále svoje potřeby, které musel nějak ventilovat. „Kdysi mě napadlo, že bych si našel nějakou milenku, ale do toho se mi nechtělo, nemohl bych Dášu podvádět. Jinak je to skvělá žena. O domácnost se vždycky postarala, děti hezky vychovala, tak bych jí tím nechtěl ublížit,“ uvedl.

Sdělil nám, že jistou alternativou se pro něj staly lechtivé časopisy. Jejich sláva ale brzy vyprchala, když si pořídil první videopřehrávač.

„Kluci z práce, kteří měli taky video, mi tehdy půjčili nějaké kazety. Viděl jsem věci, které jsem si do té doby neuměl ani představit. Tehdy jsem všechny kazety pečlivě schovával,“ pousmál se.

Musel jsem jít s dobou, koupil jsem počítač

Když se masivně rozšířil přístup k internetu, Ivan byl rozhodnutý, že si musí pořídit počítač. „To byla hned jiná lahoda. Obrovský výběr všeho možného, co je jen komu libo. Na to fantazie nestačí.“

„Počítač jsem měl ve své pracovně, kde jsem se vždycky zamknul. Manželka si myslela, že tam kutím ta svoje autorádia, která opravuji pro kamarády a známé.“ Místo toho ale pracoval na nových virtuálních „videoznámostech“.

Udělala z toho úplnou kovbojku

„Bylo to někdy večer na podzim, kdy jsem věděl, že mám jen chvíli na to, než se vrátí žena z nákupu domů. Rychle jsem zaběhl do pracovny, zapnul počítač a šel na věc.“

Tehdy ale nešlo všechno tak rychle, jak si Ivan představoval. Po nějaké době uslyšel šramocení v zámku, ale věděl, že to je v pořádku, protože si myslel, že je zamčený. Jenže tentokrát na otočení klíčem zapomněl.

„Myslel jsem, že jsem v bezpečí, jenže vtom se otevřely dveře a manželka mě spatřila přímo uprostřed sledování filmu pro dospělé

. Tepláky jsem měl na půl žerdi a celý jsem během vteřiny zrudnul. Řekla jen, že jsem prasák, vytáhla klíč ze zámku, já se zvednul a chtěl jít k ní, jenže s těmi tepláky u kolen jsem sebou fláknul, ona se začala smát a zamkla mě tam!“

„Trvalo mi asi dvě hodiny, než jsem ji uprosil, aby mi otevřela a pustila mě ven. Ale zase jsem měl alespoň dost času dokonat to, co jsem původně zamýšlel.“

Autor: René Podhrázský

Související články