Pavel (58): Noví sousedé jsou hluční. Před manželkou předstírám, že mi to vadí. Pravda je ale úplně jiná

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz hluk
Zdroj: Shutterstock

Před začátkem léta se do tehdy prázdného bytu nastěhovali noví sousedé. Od první chvíle bylo jasné, že si s nimi pěkně užijeme. Pravidelně pořádali večírky a byli hodně hluční. Manželka si stěžovala neustále a já předstíral, že i mně jejich styl života vadí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Pravda přitom byla a je úplně jinde. Kdyby se moje žena dozvěděla, co provádím, zatímco ona spí, hodně by se na mě zlobila. A nikdy by mi to neodpustila.

Mladí a hluční sousedé

V našem panelovém domě žijí buď rodiny s dětmi, nebo postarší lidé. Zkrátka je ten barák plný lidí, kteří chtějí svůj klid.

Když se proto do pronajímaného bytu stěhovali noví sousedé, ostatní se na ně dívali skrz prsty. Byl to totiž mladý pár, tipoval bych jim okolo třiceti maximálně.

Asi týden po nastěhování se ukázalo, že vyznávají bujarý život. Na oslavu toho, že stěhování proběhlo, totiž uspořádali večírek. A táhli to skoro do rána.

Manželka proti nim od začátku zbrojila

Moje žena byla od první chvíle jasně proti nim. Neustále doma brblala a nadávala, pomlouvala je se sousedkami. I já se tvářil, že mám stejný názor.

A chvíli jsem ho měl. Jenže pak jsem se dal jednoho dne do řeči právě s oním mladíkem a poznal jsem, že je vlastně docela v pohodě.

Byl jsem v šoku, když mi řekl, abych na jeden večírek dorazil. A klidně ať vezmu i ženu. Nestačil jsem se té nabídce divit a dlouho jsem váhal, zda pozvání přijmout.

Před manželkou se přetvařuji

Nakonec jsem nabídku přijal a skutečně vyrazil na mejdan. Přišlo to zrovna vhod, protože žena odjela na víkend se svojí sestrou na wellness. Já zůstal doma sám a rozhodl jsem se, že se půjdu pobavit.

Sice jsem měl strach, jestli tam nebudu vyčnívat, ale rychle jsem se spřátelil s lidmi, kteří dorazili stejně jako já. Samotného mě překvapilo, že si s nimi mám co říct.

Když se žena v neděli vrátila, tvářil jsem se rozzlobeně, že byl opět v sobotu hluk. Nezmínil jsem se ani slovíčkem, že jsem se onu sobotu taky velmi dobře bavil. A rozhodně jsem neřekl nic o tom, že jsem dostal pozvánku i na další akci.

Kdyby se to žena dozvěděla…

Sousedé i nadále pořádají večírky. Moje žena, aby se vyspala, užívá nějaké prášky na spaní, po kterých spí jako miminko a prakticky nic ji nevzbudí. A hrozně si to pochvaluje.

A já si také nestěžuji. Jakmile manželka zabere a zrovna se koná akce u sousedů, vyrážím se bavit. Dokonce mě vyhledávají, protože jsem jiná věková skupina a mám jiný pohled na věc. Často hodně diskutujeme a hodně se nasmějeme.

Kdyby o tom žena věděla, strašně by se zlobila. Neodpustila by mi, že jsem z ní dělal hlupáka. Před ní se totiž tvářím, jak mě sousedé štvou, ale za jejími zády jsem s nimi jedna ruka. Vehnalo mi to novou chuť do života, takhle jsem se už roky nebavil.

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články