Patrik (57): Manželka začala chodit na procházky a já ji v tom podporoval. Než jsem odhalil pravý důvod jejích výletů

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz vazny 1
Zdroj: Shutterstock

Moje žena na pohyb nikdy moc nebyla. To už muselo být, abych ji přemluvil třeba k nějakému turistickému výletu. Když jsme spolu vyrazili na dovolenou, já byl ten, kdo vyrážel za památkami, a ona mezitím ležela na pláži nebo u bazénu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Proto mě překvapilo, když před nějakým časem začala chodit na procházky. Plně jsem ji v tom ale podporoval. Byl jsem rád, že dělá něco pro své zdraví. Přece jen už nejsme nejmladší a tomu zdravíčku je potřeba jít trochu naproti.

Vždycky byla velký lenoch

Kdybyste znali moji ženu, rozhodně byste o ní nemluvili jako o nějakém sportovním nadšenci. Snad nikdy v životě jsem ji neviděl dělat více pohybu, než kolik bylo nutné.

Dovolené s dětmi a později jen ve dvou trávila tím, že se povalovala na pláži nebo u bazénu. Neměla moc chuť chodit se mnou po památkách, byť to znamenalo, že o hodně přijde. Byla už zkrátka taková.

Překvapilo mě, když s tím začala

Letos na jaře to bylo poprvé, co mi žena k večeru oznámila, že se jde projít. Zprvu jsem si myslel, že špatně slyším.

Trvala si ale na svém. Stála v předsíni a brala si bundu. Tvrdila mi, že se jde projít, a já nic nenamítal. Jen jsem byl v šoku, protože tohle pro ni nebylo typické.

Podporoval jsem ji v tom

Od té doby začala chodit pravidelně. Nejdříve jednou denně, následně dvakrát. Teď přes léto se šla projít třeba i třikrát nebo čtyřikrát během dne.

Tu a tam jsem si na procházku vyrazil s ní. Měl jsem ale pocit, jako by ani nebyla ráda. Či snad dokonce, že jí tam překážím. Nejraději chodila sama a já neměl potřebu se vnucovat.

Napadlo mě, že třeba za někým chodí

Když jsem se jednou opět nabídl, že vyrazím s ní, zatvářila se otráveně. Začala se vymlouvat, že jí nebudu stačit, protože ona už chodí rychlejším tempem. Tak jsem zůstal doma.

Jenže mi to vrtalo hlavou. Dokonce mě napadlo, že si třeba někoho našla. Vše by tomu přece nasvědčovalo. A tak jsem se při další příležitosti rozhodl ji sledovat.

Zklamala mě

Jakmile se žena následující den opět ustrojila a vyrazila na procházku, dělal jsem, že mám zrovna zajímavý film v televizi. Když za ní zapadly dveře, na nic jsem nečekal a vyrazil za ní.

Sledoval jsem ji tak, aby si mě nevšimla. Když zašla za první roh, hned mi došlo, co bylo důvodem jejích častých procházek. Tím, co jsem viděl, mě hrozně zklamala.

Chodila kouřit. Já jsem totiž nekuřák a kouření jsem odjakživa nesnášel. A moje žena to dobře ví. Když se vrátila domů a já jí řekl, že už vím, co bylo důvodem jejích procházek, rozplakala se. Prý se toho zlozvyku nedokáže vzdát, proto raději chodí několikrát denně na procházku, aby ukojila svoji potřebu a mě zbytečně nedráždila.

Co mám dělat? Zakazovat jí to nemůžu, ale cítím se podvedený, že to dělala za mými zády. Jak se k tomu mám postavit?

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články