Helena (35): Kamarádka mě pozvala na večírek a já pozvání přijala. Manželovi nikdy nesmím přiznat, co se tam toho večera stalo

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Placici zena
Zdroj: Shutterstock

Kamarádčino pozvání na večírek, který pořádala u sebe doma, se mi zpočátku moc nehodilo. Dcera byla zrovna nemocná a já se cítila hloupě, že bych se měla jít bavit, zatímco ji sužovala angína. Manžel mě přesvědčil, abych se šla pobavit a odreagovat se.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Pozvání jsem tedy přijala, a dokonce se začala těšit. Od doby, co máme děti, jsem podobným akcím dala sbohem.

Pomalu se to rozjíždělo

Na místo akce jsem dorazila mezi prvními, začátek byl proto trochu pomalejší. Kamarádka se postarala o to, aby alkoholu nebylo málo.

Dokonce zaplatila i profesionálního barmana, který míchal naprosto luxusní drinky. Stačily mi dva a už jsem to cítila v nohách.

Dlouho jsem se tak dobře nebavila

Najednou jsem se v průběhu večera přistihla, že se opravdu moc dobře bavím. Úplně jsem zapomněla na nemocnou dceru, o kterou se doma společně se synem staral můj manžel.

Nepočítala jsem drinky, ale pár jsem jich rozhodně měla. Tancovala jsem s kamarádkou i dalšími hosty na večírku. Smála se na celé kolo. Fakt jsem se uvolnila.

Najednou jsem měla temno před očima

Nevím přesně, kolik bylo hodin, ale rozhodně už byla pokročilá doba. Během večera se tam kolem mě sem tam mihl jeden sympatický fešák. Jmenoval se Robert.

Tancovali jsme spolu, dali jsme si dva nebo tři panáky. Do té chvíle, než jsem měla temno před očima, bylo všechno naprosto nevinné. Jenže pak se to stalo…

Udělala jsem hroznou věc

V zápalu situace a značně posilněna alkoholem jsem se Robertem vyspala. Schovali jsme se u kamarádky v koupelně. Byla to rychlovka, ale i tak jsem si to hrozně vyčítala.

Když bylo po všem, jako bych ve vteřině vystřízlivěla. Do té chvíle snad jako bych ani nepřemýšlela, jednala jsem v zápalu atmosféry. A když to skončilo, dostihly mě výčitky svědomí.

Manžel se to nikdy nesmí dozvědět

Vzápětí jsem se vypařila z večírku, kde už stejně mnoho lidí nebylo. A kdo tam ještě byl, ten by si stejně nepamatoval, že jsem se s ním loučila. Prostě jsem se vytratila.

Domů jsem přišla o dvě hodiny později. Celou dobu jsem se procházela nočním městem a přemýšlela, co jsem provedla. Manžel si to nezasloužil.

Když se mě druhý den ptal, jaký byl večírek a jestli jsem se dobře bavila, měla jsem srdce až v krku. Zalhala jsem, že všechno bylo super, a manžel byl rád, že jsem si odpočinula. Jen kdyby věděl, co se tam toho večera vážně stalo…

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články