Patrik (38): Z jejího plánu se mi udělalo špatně. Kdyby vám manželka řekla něco takového, vyrazili byste s ní dveře

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
muz 38 1
Zdroj: Shutterstock

Jak ji mohlo něco tak šíleného vůbec napadnout? Seděl jsem přímo naproti své ženy a nestačil se divit. Tušil jsem to už nějakou dobu, ale stále jsem naivně doufal, že se v ní pletu. Nyní jsem měl jasno. Moje žena mě zklamala.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

První dítě se nám narodilo před osmi lety. Prvorozený syn Jonášek byl pro nás velkou radostí. Tehdy jsem ještě netušil, jak moc role matky moji ženu změní.

Jedno dítě a hned druhé

Když žena před skoro devíti lety přišla s návrhem, že bychom mohli založit rodinu, nic jsem proti tomu nenamítal. Těšil jsem se, až budu táta.

Otěhotnět se jí podařilo velmi rychle. Narodil se nám syn Jonáš a naše životy od základu změnil. Klidně bych si ho užíval jako jedináčka déle, ale žena zatoužila po dalším přírůstku.

Neprotestoval jsem a společně jsme začali na miminku pracovat. Jonáškovi byly tři roky, když se narodila Leontýnka.

Měnila se mi před očima

Než jsme se ženou začali uvažovat o dítěti, byla zapálená do své práce. Vyučila se jako kadeřnice a tehdy měla pěkné místo v jednom lepším salonu.

Když odešla na mateřskou, byla nějakou dobu nesvá a těšila se, až se bude moci ke stříhání vrátit. Jenže s příchodem syna se mi začala měnit před očima.

Po narození dcery už to nebyla ta nadšená kadeřnice, která svoji práci zbožňovala. Stále častěji mluvila o tom, že se jí zpátky do práce nechce a je ráda doma s dětmi.

Do třetice všeho dobrého. A už stačí?

Leontýnka oslavila druhé narozeniny a žena na mě začala naléhat, ať si uděláme třetí dítě. Klidně bych se spokojil se dvěma, ale nakonec jsem se nechal ukecat.

Narodil se syn Kryštůfek. Své děti miluji, ale dal jsem ženě najevo, že tři děti nám stačí. Naše rodinka je kompletní.

Snažil jsem se ignorovat narážky, že nechce do práce, až jí skončí třetí rodičovská dovolená. Přehlížel jsem to. Jenže ona pak přišla s něčím naprosto bláznivým!

Do práce nejdu, budu doma!

Když mi suše oznamovala, že se do práce nevrátí ani po skončení třetí rodičovské dovolené. Zpočátku jsem to nechápal. Co jako bude dělat doma bez peněz?!

Měla to vymyšlené a její plán zněl šíleně. Dočetla se, že může být žena v domácnosti až do určitého věku dítěte. Do práce se vrátit nehodlala, rodinu jsem měl živit já.

Bouchly ve mně saze. Osm let byla doma s dětmi a zlenivěla natolik, že si chtěla prodloužit volno ještě o několik dalších let. Představa, že budu sám dřít, abychom pokryli všechny výdaje, mě vytočila.

Byť to jindy nedělám, tentokrát jsem jí dal jasně najevo, že takhle tedy ne. Zatvářila se jako ublížené štěně a pak se rozbrečela. Tím mě ale neobměkčila, budu si stát za svým. Až jí skončí rodičovská dovolená, jde do práce. A bez debat.

Autor: Natálie Kabourková

Související články