Nebyl jsem první, do koho se zamilovala. To jsem věděl. Ona také slyšela mé vyprávění o dívkách, které mě odmítly. Nebral jsem to nijak zle. Byl jsem rád, že ti, kteří ji odmítli, ji přenechali mně. Ale zjistil jsem, že se mnou se seznámila vlastně náhodou a nebyl jsem jejím prvotním cílem. Stal jsem se totiž jakousi cenou útěchy, když ji odmítl můj otec.
Jsem o pět let mladší než Andrea. Nikdy mi věkový rozdíl nevadil. Sice jsem dřív předpokládal, že ten silnější ve vztahu by měl být i ten starší, ale později mi došlo, že na věku až tak nezáleží. Můj otec byl ale jiného názoru, když se ho Andrea pokoušela svést.
O matku jsem přišel před pěti lety
Tátovi je skoro šedesát. Před pěti lety mu zemřela žena. Smrt v rodině jsme oplakali a já věděl, že už nikdy nebude chtít navázat vážný vztah. Nedávno se ale otec prořekl, že se Andrea pokoušela původně svést jeho. Několikrát ho zvala na kávu. Když jednou konečně souhlasil, hned ho vzala k sobě domů. Ptala se ho prý, zda by nechtěl ještě zažít lásku. Ačkoli ji několikrát odmítl mimo jiné i kvůli věkovému rozdílu, nějaký čas se o něj neúspěšně snažila.
Pak zjistila, že má syna. Mě. A tak se upnula raději na někoho ve své věkové kategorii. Otci se to prý sice nelíbilo, ale jelikož jsem se mu zdál s Andreou šťastný, rozhodl se nám do vztahu nezasahovat. Věděl jsem, že se znají už z dřívějška, nikdy jsem se ale vlastně nepídil po tom odkud. Až před pár dny mi řekl, že původně se moje přítelkyně snažila dostat jeho a vyprávěl mi celý příběh.
Zdroj: 123RF.COM
Nejdřív jsem byl naštvaný na tátu
Zlobil jsem se, že mi o celé situaci neřekl dřív. Jenomže když se mi několikrát omluvil, pochopil jsem, že byl celou dobu na mé straně a myslel to dobře. Opravdu měl za to, že bych mohl být s Andreou šťastný. Jenomže jakmile jsem zjistil pravdu, opustil jsem ji. Prosila a plakala, ale já nemohl myslet na nic jiného než na to, jak vyjíždí po mém otci. Začal jsem si připadat jako cena útěchy, kterou získala, když nevyhrála mého tátu.
Teď jenom čekám, až celou věc pochopí a přestane mi psát omluvné zprávy. Nedokážu jí odpustit. Nechci ji už ani vidět. Ona zkrátka nebyla ta pravá. Mohu jen doufat, že ve svém věku najdu někoho, s kým navážu plnohodnotný vztah.
Autor: Šárka Cvrkalová
