Miroslav (41): Hledal jsem ženu na seznamce. To jsem si naběhl

od Luboš Klouček
Zdroj: 123RF.COM

Po rozvodu jsem pět let zůstal sám. S bývalou ženou nám to nevyšlo, protože ona chtěla děti a já na ně nebyl připravený. Proto jsme se po sedmi letech manželství v docela přátelském duchu rozvedli. I přesto jsem byl ale na nějakou dobu ze vztahů všeho druhu vyléčený a po novém vztahu zrovna dvakrát netoužil.

Začala mi chybět společnost

Během těch pěti let jsem neměl žádnou vážnou známost. Sice jsem se stýkal s ženami, ale žádné z nich jsem nesliboval rodinu ani prstýnek. Byly pro mě pouze povyražením, protože určité věci k životu nepotřebuji. Celých pět let mi to vyhovovalo a já na svém způsobu života nepotřeboval vůbec nic měnit.

Až před necelým rokem jsem pocítil, že mi začíná chybět společnost někoho, kdo by mě poslouchal, kdo by tu pro mě byl, s kým bych mohl sdílet radost i neštěstí. Proto jsem si řekl, že si opět někoho najdu.
Bylo to těžší, než jsem si myslel

Moje odhodlání najít si ženu bylo sice veliké, ale činy už tak veliké nebyly. Brzy jsem pochopil, že už dávno nepatřím ke lvům salónů, a seznámit se tváří v tvář pro mě byl najednou oříšek. Kamarád Luboš mi jednou u piva řekl, ať zkusím seznamku. On na ní totiž už před dlouhými dvanácti lety našel svoji současnou ženu Marušku a stále jim to klape jako na začátku.

A proč ne. Založil jsem si profil a jal se hledat novou známost ve vodách internetu.

Zdroj: 123RF.COM

Ozvalo se mi několik žen

Ani jsem nedoufal, že by muž jako já mohl u žen vzbudit takový zájem. Proto jsem byl velmi překvapen, když se mi do dvou týdnů ozvalo asi sedm žen s nabídkou. Některým jsem odpověděl, některým ne a za to se nestydím. Do noty jsem si padl s nějakou Zdenou. Byla o dva roky mladší, po dvou rozvodech a měla jednoho dospělého syna. Psali jsme si a tzv. přes písmenka si hodně rozuměli. Po dvou měsících strávených online jsem ji pozval na opravdové rande.
Čekal jsem blondýnku s krásným úsměvem

Domluvili jsme se na večeři v jedné restauraci, kam jsem dorazil jako první. Podle fotografie jsem čekal blondýnku s krásným úsměvem a hlubokýma hnědýma očima. Jenže jsem ji stále nikde neviděl. Najednou se ke mně přiřítila nízká žena oplácanější postavy s rozježenými vlasy a úsměvem, ve kterém chyběla většina zubů. Představila se jako Zdenička a sebejistě si sedla přímo přede mě.

Byl jsem v šoku. Toto že byla ta krásná žena z fotky, do které jsem se zamiloval snad na první pohled? Ačkoli se vyjadřovala jako ona, rozhodně tak nevypadala. Celý večer jsem to zpracovával a nemohl se vzpamatovat.

Nedala mi pokoj

Toho večera jsem Zdence vyčetl, že měla na seznamce úplně jinou fotku. To ji zjevně urazilo, protože na mě začala přímo v restauraci křičet, že jsem jen další chlap, kterému jde o vzhled. Mně ale nešlo ani tak o vzhled, jako spíš o to, že mi lhala. A já nevěděl, v čem jiném kromě vzhledu mě ještě tahala za nos.

Myslel jsem si, že je to mezi námi uzavřené, ale Zdena to očividně viděla jinak. Nedala mi pokoj ještě další tři měsíce, během kterých mi neustále psala a volala, ve dne v noci. Litoval jsem celé seznamky a profil odtamtud smazal. Nyní jsem sám a raději sám budu než znovu začít něco podobného.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články