Oldřich (62): Ženy nepotřebuji. Prozradím vám fígl, jak to zvládnout i bez nich

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz starsi
Zdroj: Shutterstock

V mladším věku Oldřich toužil po společnosti a po rodině. Představoval si často, že bude žít v malém domečku na vesnici, kde vychová děti a po čase bude doma vítat vnoučata. Skutečnost se ale snu hodně liší.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Oldřichovi je 62 let. Žije sám v malém bytě o dvou místnostech a společnost mu dělá jen jeho pes. Jemu to ale nevadí, spoustu času stráví v práci, mezi přáteli a ženy mu nechybí. Podle svých slov je to nakonec to nejlepší, co se mohlo stát.

„Ženám jsem se oddal několikrát, nikdy to ale nedopadlo dobře, Vždy jsem na to doplatil a zjistil jsem, že je k ničemu nepotřebuji. Když jsem sám, nemusím řešit žádné stresy a nikdo mě neomezuje“ vysvětluje.

První mě opustila, když mě vyhodili z práce

Milenu si Oldřich vzal ve dvaceti. Unáhlené rozhodnutí mu vyčítalo hodně přátel, on měl ale za to, že jde o lásku na celý život. Po necelém roce manželství skončilo.

„Měl jsem nějaké psychické problémy a v práci jsem byl nezodpovědný. Můj zaměstnavatel se tehdy rozhodl, že mladíka, který má neustále myšlenky jinde, nepotřebuje.

Když jsem přišel domů s pláčem a potřeboval jsem utěšit, od manželky jsem se místo toho dočkal výčitek. Prý jsem už tak nosil domů málo peněz, bez práce jsem ale úplně k ničemu,“ vypráví čtenář.

Druhá mě podváděla

Když se po pár letech Oldřich dostal z problémů, našel si novou přítelkyni, se kterou se po roce oženil. Opět šlo o unáhlený sňatek, který skončil dřív, než pořádně začal. „Nebyl jsem s ní ani rok,“ svěřuje se.

„Po několika měsících jsem zjistil, že je mi nevěrná. A to nejen s jedním. Chodila snad za půlkou vesnice. Když jsem s ní o tom chtěl mluvit, místo vysvětlení podala žádost o rozvod.

Zařekl jsem se, že už si jinou nenajdu, ale pak se objevila Sára a já se rozhodl to ještě jednou zkusit. Tentokrát jsem ale nechtěl nic uspěchat, a tak jsem čekal na žádost o ruku pět let.

Pak mi řekla, že s ní vlastně asi nechci být, když jsem se ještě nerozhoupal. Opustila mě a nenechala si vysvětlit, že pro mě znamená hodně a já se jenom bál, že ji ztratím, když budu na vztah tlačit.

Poslední mi ani neřekla, proč ode mě odešla

Bylo mi asi čtyřicet, když jsem potkal Denisu,“ píše Oldřich. „Po dvou letech jsem ji požádal o ruku a ona souhlasila. Týden před svatbou se ale rozhodla, že se mnou už být nechce.“

Nikdy mu prý neřekla, proč ho opouští. Narychlo se sbalila a odjela na druhý konec republiky. V té době se rozhodl, že ženy ve svém životě nepotřebuje.

„Doteď mi vždy přinesly jenom smutek a problémy. Zkoušel jsem to mnohokrát, nic jim ale nebylo dobré. A tak žiju už dvacet let sám a stresuji se mnohem méně než tehdy. Něco jako láska na celý život podle mě snad ani na světě není,“ píše závěrem.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články