Mirka (31): Chtěla jsem být také něčím zajímavá. To, co jsem si vymyslela, mě ale ve společnosti šíleně omezuje

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena zajimava
Zdroj: Shutterstock

Mirka byla mladá a naivní. Alespoň to dnes tvrdí. I když je jí teprve 31 let, už teď lituje toho, co udělala, když ještě neměla rozum. Jenomže některé věci se nedají vrátit, a tak si musí zkrátka zvyknout na to, že na ni lidé zírají.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Neměla jsem na vysoké moc kamarádů. Ze střední školy jsem byla zvyklá, že jsem středem pozornosti. Ale na vysoké jsem najednou byla tak trochu šedá myš. A jako Lev jsem potřebovala trochu zájmu,“ vysvětluje.

„I to byl jeden z důvodů, proč jsem si tehdy nechala udělat tetování. Vlastně nebylo první, už jsem jedno měla, ale málokdo o něm věděl. Řekla jsem si, že tentokrát si musím vytetovat něco opravdu originálního a na opravdu viditelné místo,“ dodává.

Nepřehlédnutelné

„Nad motivem jsem dlouho nepřemýšlela. Viděla jsem takové tetování v jednom časopise, a i když pro mě kolečko a trojúhelník nic neznamenaly, nechala jsem si je vytetovat pod levé oko. Kolečko černě, trojúhelník červeně,“ popisuje.

„Hned druhý den se se mnou ve škole začalo pár lidí bavit, ale všechny zajímal jenom význam a já si musela vymýšlet nesmysly, abych byla zajímavá. Hodně z nich mi navíc řeklo, že jsem blázen.

A za pár dní celé to haló opadlo a já jsem zůstala zase sama. Vlastně nechápu, jak jsem mohla být ve dvaadvaceti tak hloupá, že jsem si jen kvůli pozornosti nechala něco vytetovat na obličej.“

Nějaký čas si Mirka užívala toho, že se za ní lidé na ulici otáčejí, že se kolem ní vždy začne mluvit o tetování. Jenomže později to začalo být otravné a ona si uvědomila, že ji to vlastně jenom štve.

Možná se to nezdá…

„Dnes má tetování kdekdo. I já sama jsem několikrát viděla, že má někdo vytetovaný nějaký symbol na obličeji. Takže by se mohlo zdát, že to není nic výjimečného a nikdo to nebude až tak hrotit,“ píše Mirka.

„Ale skutečnost je taková, že kdykoli si sednu se sluchátky na uších, mám tendenci si myslet, že lidé naproti mně mě pomlouvají. Kdykoli jedu metrem a někdo na mě zírá, myslím si, že v hlavě kritizuje můj vzhled.

Čím dál více si uvědomuji, že jsem chtěla být středem pozornosti, a tak jsem udělala něco, na co vlastně nemám sebevědomí. Ve společnosti je nejčastějším tématem moje tetování. A i když se o něm nemluví, mám pocit, že lidé nemyslí na nic jiného.

Přítel to miluje, já to nesnáším

Mirka kolem sebe má pár lidí, kteří ji obdivují. Dnes už je zase v některých situacích středem pozornosti, má v práci dobrý kolektiv, má skvělého přítele. I tak si ale přeje, aby tehdy tetování nepodstoupila.

„Přítel mi neustále říká, jak mi sluší, jak si s tím zbytečně dělám hlavu. Prý se mu líbí, jenomže když má takové řeči, připadá mi, jako kdyby tvrdil, že bez tetování by si mě ani nevšiml,“ vysvětluje čtenářka.

Mirka dodává, že si uvědomuje, že některé její myšlenky nedávají smysl. Ale zároveň se nemůže zbavit pocitu, že mnoho věcí ve svém životě udělala špatně a tetování byla jedna z nich.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články