Miloš nikdy nemyslel, že by mohl být v očích svých podřízených viděn tak, jak ho nedávno spatřila jedna z žen, kterou čerstvě přijal. Teď si připadá hloupě, a kdykoli jde po kanceláři, slyší chichotání kolegyň, které vzpomínají na trapnou situaci, která se mu stala před pár dny.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Vždycky jsem si myslel, že vztah mezi nadřízeným a podřízenými nemusí být jenom o práci, ale že se můžeme také bavit jako lidé, jako přátelé. Je přece běžné, že spolu kolegové chodí na obědy, někdy po práci zajdou na pivo, a hlavně, že si tykají,“ píše Miloš.
„Ale asi jsem se spletl. Podle všeho to totiž vypadá, že když si chce šéf se svými podřízenými potykat, musí v tom hned být něco víc. Když jsem nabídl tykání Heleně, myslel jsem si, že se spřátelíme. Ona mi místo toho v kanceláři udělala pořádný trapas.“
Tohle jsem nečekal
Miloš je ředitelem v menší firmě. Mnoho z jeho podřízených jsou mladí muži, se kterými si sice tyká, zároveň z něho ale mají respekt. Pracují pro něj i ženy, s většinou se zná už delší dobu, a proto se také oslovují křestním jménem.
„Nedávno jsem přijal mladou dívku. Jmenuje se Helena a je jí 32 let. Bral jsem to tak, že když si budeme tykat, utuží to kolektiv. S ostatními kolegy si už potykala. A to, že jsem nadřízený a jsem o něco starší, přece není v ničem na škodu,“ vysvětluje čtenář.
Jenomže když se Miloš jednoho dne odhodlal a přišel za Helenou s nabídkou tykání, dočkal se jenom výsměchu. A to navíc tak hlasitého, že se stal pro celou kancelář tak trochu šaškem.
„Mohl jsem čekat, že mě třeba odmítne. Ne pro každého je tykání s nadřízeným příjemné. Mohl jsem si myslet, že ji to nějak urazí, když jí jako ženě nabízí tykání chlap. Ale na druhou stranu jsem starší a na vyšší pozici,“ píše Miloš.
„To, co přišlo potom, jsem ale nečekal. Udělala ze mě starého perverzáka, který se hned snaží každou dostat do postele. A jelikož se tomu tolik kolegů smálo, mám trochu pocit, že jejímu nařčení uvěřili.“
Mám se prý víc věnovat manželce
Helena Miloše upozornila, že mu do postele jen tak nevleze, a že pokud má doma málo milostných aktivit, možná by se měl svojí ženě víc věnovat.
„Nechápal jsem, co se mi snaží říct. Jen jsem jí nabídl tykání a ona si hned myslela, že jsem jeden z těch filmových šéfů, kteří se snaží své podřízené získat jako kořist. Když jsem se začal bránit, osočila mě, že hned od prvního dne si myslela, že to na ni budu zkoušet.
Pak dodala, že pokud spolu máme spolupracovat, budeme si muset udržovat profesionální odstup. To všechno řekla před všemi z kanceláře a já viděl na tvářích ostatních, jak se uchechtávají. Nikdo se mě nezastal.“
Nejhorší na všem podle Miloše ale bylo, že když druhý den přišel do práce, Helena dělala, jako kdyby se nic z toho předešlý den nestalo. Pozdravila ho a hleděla si své práce. „Žádné omluvy, připomínky ani strach z toho, že bych ji po tom, co mi provedla, mohl vyhodit,“ píše čtenář.
„Jediná změna byla v chování všech ostatních, kteří teď na mě pohlížejí jako na někoho, kdo chtěl udělat dojem na mladou ženu, ale příliš se mu to nepovedlo. Tak přemýšlím, zda Helenu potrestat alespoň nějakým sebráním osobního ohodnocení, abych si zase získal respekt,“ dodává.
Autor: Šárka Cvrkalová
