Miloš (34): Partnerčino naléhání v posteli mě děsí. Jestli jí nebudu po vůli, můžu se odstěhovat

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz postel
Zdroj: Shutterstock

Ze začátku byl Miloš nadšený. Snem snad každého muže je mít doma ženu, která má každý večer náladu na milování. A někdy dokonce i vícekrát po sobě. Jenomže po pár měsících Milošovi došlo, že to může být naopak problém.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

„Když jsem se s Helenou seznámil, trvalo to nějaký čas, než jsme spolu poprvé strávili noc. Ale od té chvíle jsme se snad nezastavili,“ popisuje. „Jsme spolu půl roku a s výjimkou pár dní v měsíci má náladu na milování snad každý den.

Když jsem po prvním měsíci vyprávěl kamarádům, jak trávím poslední dobou večery, záviděli mi. A já si liboval. Tehdy to pro mě byl zážitek a já se na každou další noc těšil. Jenomže, i když se to nezdá, všechno se časem omrzí.“

Už to nemá své kouzlo

Miloš popisuje první noci s Helenou jako vášnivé a plné milování, ze kterého sálala láska. „Měl jsem silné pocity a byl jsem jimi poháněn. Každá nová noc byla zážitkem nejen pro tělo, ale i pro duši,“ vysvětluje.

„Jenomže postupem času se to změnilo. Asi po třech měsících mi došlo, že se milujeme zkrátka ze zvyku, že už v tom není ta jiskra. Že je náš vztah vlastně více méně o tom, co děláme v posteli. A to jsem nechtěl.“

Miloš se proto rozhodl, že vyzkouší připravit pro svou partnerku romantický večer bez postelových hrátek. Jenomže i když udělal večeři, rozložil gauč a vybral film, nakonec to skončilo vždy stejně.

Nemá cenu se bránit

„Několikrát jsem se dokonce pokoušel odtáhnout a naznačil jsem Heleně, že bych tentokrát strávil rád večer jinak, ale ona to považovala za hraní si na nepřístupného a já vždy podlehl,“ vysvětluje.

Miloš se pokoušel s partnerkou o problému mluvit. Ona podle jeho slov přes den souhlasí, jenomže večer se pak chová jinak. „Několikrát jsme si řekli, že bychom měli milování omezit, aby nám nezevšednilo. Což se u mě už stalo,“ píše.

„Ale stejně, když pak večer chci jenom ležet, povídat si, nebo kouknout na film, ona zkrátka naléhá a naléhá. A když jsem si ji párkrát dovolil odmítnout, dva dny se mnou nemluvila.“

Bojím se, že by mě mohla opustit

Miloš Helenu miluje. Má ale strach, že ona s ním je jen kvůli tomu jednomu. Několikrát se jí na to ptal, ale ona se urazila, jak si něco takového může myslet. „Očekával jsem, že po těchto rozhovorech se něco změní, jakmile se ale opět odhodlala se mnou mluvit, bylo vše při starém.“

Kamarádi, kterým se Miloš s problémem svěřil, nechápou, kde je problém. Oni sami prý mají opačné trápení, protože jejich partnerky neustále takzvaně bolí hlava. „Všichni mi závidí a nikdo nechápe, co mi vadí,“ svěřuje se čtenář.

„Někdy mám strach, že pokud bych Helenu ještě párkrát odmítl, opustila by mě. Ale na druhou stranu nechci žít ve vztahu, který je jen o tom jednom. Já ji mám rád, opravdu s ní chci být. Ale nevím, jak je to v jejím případě.

Zažil jste někdy někdo něco podobného? Co bych měl dělat? Měl bych se s ní dál pokoušet mluvit, podřídit se jejím touhám, nebo udělat nějaký významný krok, který by mohl náš vztah ukončit?“ ptá se závěrem.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články