Martin (45): Manželka mi svěřila odporný úkol. Když jsem odkryl plenu, orosil jsem se

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz prebalovani
Zdroj: Shutterstock

Poplácala mě po zádech a snažila se mě povzbudit slovy „neboj se, miláčku, to zvládneš“. Když jsem to uviděl, žaludek se mi obrátil alespoň třikrát vzhůru nohama. Něco tak odporného po mně moje žena přece nemohla chtít!

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Nejdříve jsem si myslel, že jen vtipkuje. Nikdy to po mně nežádala a nyní mě s tímto úkolem nepříjemně zaskočila. Bylo mi zle a chtěl jsem odtamtud okamžitě utéct!

Vyhýbal jsem se tomu

Když se nám před půl rokem narodil syn Filípek, věděl jsem od první chvíle, že pro něho udělám cokoli. Byl jsem odhodlaný být tím nejlepším otcem.

Věděl jsem docela jistě, co všechno ho jednou naučím. Že ho zahrnu láskou a dám mu první, poslední. Byly ale věci, do kterých jsem se nepouštěl.

Třeba přebalování. Mohl jsem svého syna milovat nadevše, ale pokud šlo o nálož v jeho pleně, držel jsem si odstup. Tohle jsem přenechal své ženě.

S úsměvem to přecházela

Od té doby, co je synek na světě, jsem ho nepřebaloval ani jednou. O tohle se vždycky starala manželka. Moji nechuť tohle dělat přecházela s úsměvem.

Byly chvíle, kdy se mi posmívala, jaká jsem měkkota a že mě rozhází jedna smradlavá plínka. Bylo ale pravdou, že jen ten pach mi obracel žaludek, natož to vidět zblízka. Ne, děkuji.

Poplácala mě po zádech a řekla, že to zvládnu

Jednoho dne se moje žena snad naštvala, nebo nechápu, proč ji napadlo tohle po mně chtít. Postavila mě před hotovou věc. Chtěla, abych syna přebalil.

Zrovna to vychytala v okamžiku, kdy se synkovi podařilo nadělat si nejen do pleny, ale kompletně si nahodit také celá záda.

Stál jsem před ním, moje žena mě poplácala po zádech a pronesla, že si s tím určitě poradím. Mně se chtělo zvracet, bylo to šílené!

Myslel jsem si, že se pozvracím!

Možná jsem byl zbabělec a měkkota, ale tohle mi opravdu nedělalo dobře. Ani v nejmenším! Kdykoli jsem se do té plné pleny podíval, nakoplo mě to.

Úkol, který by mé ženě zabral možná tři minuty, mi trval nekonečně dlouho. Nedokázal jsem se odhodlat, vždycky jsem jen odkryl plenu a hned ji za zvuku dávení zase zakryl.

Opravdu jsem si myslel, že se na místě pozvracím. Moje žena stála opodál a od srdce se smála. Vážně jsem ji svým výkonem dobře bavil.

Už to po mně nechtěj!

Světe div se, ale nakonec jsem syna opravdu přebalil. Trvalo mi to sice směšně dlouho a předváděl jsem u toho komické kousky, ale zvládl jsem to.

Své ženě jsem ale rovnou řekl, ať už tohle po mně nikdy nechce. Nikdy. Budu dělat cokoli, ale k plné pleně se už nikdy nepřiblížím!

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články