Měla to být kamarádská sázka, která vznikla jednoho večera u piva. Martin nikdy neuměl prohrávat a dal si za cíl, že z této sázky jednoznačně odejde jako vítěz. Sázku se mu skutečně vyhrát podařilo, ale ve finále svého vítězství litoval.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Vždycky jsem byl soutěživý typ a sázka s kamarádem Jirkou mě navnadila, abych mu ukázal, kdo z nás dvou na to má a kdo ne. Netušil jsem, jak moc si ve skutečnosti zavařím.
Viděli jsme ji v baru. Úkol zněl jasně!
Já i Jirka jsme byli toho času nezadaní, volné večery jsme trávili po barech, kde jsme řešili typicky chlapské věci nad půllitry s pivem.
Jednoho večera jsme opět takhle seděli a rozhlíželi se po kočkách kolem – a že jich tam bylo! Zalíbila se nám jedna – pohledná blondýnka, která přišla s kamarádkou. Najednou Jirku napadlo, že se o ni vsadíme.
Sázka zněla jasně: jestli ji sbalím, Jirka mi dá 1000 Kč. Jelikož rád soutěžím a neumím prohrávat, hned jsem se plácal po rameni se slovy, že ji dostanu.
Získat ji nebylo vůbec těžké. Peníze jsem měl v kapse!
Ještě ten večer jsem od krásné blondýnky díky několika lichotkám získal její telefonní číslo. Věděl jsem, že dostat ji a vyhrát sázku pro mě nebude problém. Byla to snadná kořist.
Následující den jsem se jí ozval a pozval ji na rande. Souhlasila. Bylo jisté, že se jí líbím. Na rande jsem dorazil a vynaložil veškerý svůj šarm, aby dívka jménem Lucie skončila u mě doma.
Aniž by si toho všimla, vyfotil jsem ji u sebe v posteli a fotku poslal Jirkovi na znamení toho, že mi dluží peníze, protože jsem vyhrál. Měl jsem radost, která však byla předčasná.
Můj život se proměnil v peklo. Kvůli hloupé sázce!
Myslel jsem si, že se Lucky prostě jednoduše zbavím, že náš románek byl jen chvilkovou záležitostí, ale to jsem se hodně přepočítal.
Lucka se na mě upnula, a to tak, že doslova. Psala mi snad každou půlhodinu, chtěla vědět, kde jsem, a pak tam na mě čekala, aby mě doprovodila domů.
Život se mi proměnil v peklo. Lucie mě naháněla na každém kroku. Kde jsem byl já, tam se objevila i ona. Slídila za mnou a neustále se na mě věšela. Nepomáhalo opakovat jí, že o ni nestojím.
Jirka se mi vysmál. Já už takovou chybu nikdy neudělám
Jirka měl ze mě legraci. Jasně – Lucka byla vážně kočka. Krásná mladá holka, kterou by chtěl každý. Její chování ale bylo příšerné!
Naháněla mě dobré tři měsíce. Neustále jsem ji měl v zádech, čekala na mě před prací, chodila do stejných klubů, kam jsem s kamarádem chodil já. Bylo to šílené!
Po třech měsících jako když utne, jako by se po Lucce slehla zem. Pak jsem ji viděl s jiným mužem, na kterého se očividně pověsila, a to znamenalo, že já od ní budu mít pokoj. Ještě že tak, už se nikdy sázet nebudu!
Autor: Nikol Kolomazníková
