O ženách se často říká, že jsou to něžné květinky, které by ani mouše neublížily. Marek je ale přesvědčený, že zrovna o jeho manželce tohle tvrzení rozhodně neplatí. Život po jejím boku je pro něho jako jízda po horské dráze.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Na první pohled milá Květa se totiž umí proměnit v nepříjemnou fúrii, která pro facku nejde daleko. Navzdory tomu, že soužití s ní je opravdu nevyzpytatelné, se Marek své ženy nevzdává.
Vždycky taková nebyla
Marek a Květa se vzali před osmnácti lety. Marek napsal, že jeho žena dříve taková nebyla. Bohužel už přesně neví, kdy se tak změnila.
„Když jsem si Květu bral, byla to hodná ženská, která myslela na druhé a pro každého by se rozdala,“ popisuje Marek svoji ženu. „Postupem let se z ní ale stal někdo jiný,“ dodává.
Nedokázal si vzpomenout, kdy poprvé se jeho žena začala chovat jinak. Nicméně zmínil, že posledních pět let je život s ní jako na houpačce.
Vždycky musí být po jejím
„U mé ženy nikdy nevíte, jak se zachová,“ popisuje Marek. „Je to vždycky jako ruská ruleta a vy jen čekáte, jak zareaguje,“ píše.
Netají se tím, že vždycky musí být všechno tak, jak chce jeho žena. Když si dovolí říci svůj názor, který je jiný než ten její, hodně riskuje.
„Manželka nejde pro facku daleko,“ svěřuje se. „Stalo se už několikrát, že mi od ní jedna nebo dvě přistály, když jsme se pohádali.“
Říkají mi, abych od ní odešel
Kamarádi Markovi radí, aby od takové fúrie utekl. Z vyprávění vědí, že se dokáže přepnout z minuty na minutu a absolutně otočit své chování.
„Kdyby věděli, že mě kolikrát ve vzteku i mlátí, už by mě nelitovali, byl bych jim pro smích,“ je si jistý Marek. „Mají v mnohém pravdu, ale já se k tomu kroku nedokážu odhodlat.“
Ačkoli si Marek uvědomuje stále více, že vedle své ženy není šťastný ani spokojený, nedokáže se odhodlat k tomu, aby manželství ukončil. Je tedy otázkou, jak dlouho si chování své ženy nechá líbit.
Autor: Nikol Kolomazníková
