Za obyčejnou žádostí o pomoc se skrývalo něco úplně jiného. Tajemství onoho odpoledne si Leoš už několik týdnů nechává pro sebe. Netají se ale tím, že se strachuje dne, kdy pravda vyjde najevo a jeho žena se dozví, co se ve skutečnosti odehrálo v sousedčině bytě.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Leoš potkal mladou sousedku na chodbě. Nebylo to nic neobvyklého, potkávali se takhle často. Vždycky se pozdravili a sem tam prohodili pár zdvořilostních frází. Toho dne to ale bylo jiné.
Nijak zvlášť jsem ji neznal
Hned v úvodu e-mailu se Leoš přiznal, že sousedku moc neznal. Bydlela tam asi rok, sem tam se potkali na chodbě, ale nikdy neměl potřebu se o ni nějak více zajímat.
„Byla to pohledná mladá žena, podle všeho bez partnera,“ popisuje. „Nikdy jsme spolu nemluvili déle než pár minut. Těch pár slov, co jsme vždycky prohodili, to se nedá ani považovat za kdovíjaký rozhovor,“ pokračuje. Vysvětluje tím, že sousedku neznal a moc toho o ní nevěděl.
Zastavila mě s žádostí o pomoc
„Toho odpoledne jsem se vracel z práce a potkal sousedku na chodbě,“ pokračuje Leoš. „Byla už doma, když jsem vyšel z výtahu, ona akorát otevřela dveře. Nešlo si nevšimnout, co měla na sobě,“ naznačuje.
Sousedka ho prý pozdravila jen v lehkém županu. Vzápětí si postěžovala na ucpanou toaletu a požádala Leoše o pomoc.
„U nás v paneláku to bylo docela běžné, záchod se často ucpával i nám, takže jsem dokázal pochopit její situaci,“ dodává.
Nestačil jsem se ani rozmyslet
Leoš nenechal sousedku ve štychu a během chvíle už se skláněl nad ucpanou toaletou. Než se stihl rozkoukat, najednou měl sousedku za zády.
„Cítil jsem její ruce na svém rameni. Ani jsem se nestihl rozmyslet nebo nějak zareagovat a už mě líbala. Byla to chvilička a já byl jako paralyzován,“ netají se.
Vzápětí se dvojice přesunula do ložnice. Leoš napsal, že mladá sousedka dobře věděla, co dělá. Ujala se hlavní role a byla to ona, kdo rozhodoval, co se bude dít.
Nezmohl jsem se na slovo
„Během těch pár chvil mi vůbec nedocházelo, co se vlastně děje,“ přiznává Leoš. „Když bylo po všem a mně to došlo, okamžitě jsem se oblékl a zmizel z toho bytu. Jen jsem zaslechl, jak na mě křikla, že si to zopakujeme,“ píše.
Doma Leoše dostihly výčitky svědomí. Jeho žena už byla doma, stála v kuchyni a svému muži pekla jeho oblíbený štrůdl. Když se ho zeptala, kde se zdržel, nedokázal odpovědět. Prý mu došla všechna slova.
„Už je to několik týdnů a mě hrozně sžírají výčitky. Od té doby se snažím sousedce vyhýbat, ale když na sebe natrefíme, vrhá na mě pohledy, kterými mi říká, že to nebyl jen omyl,“ píše Leoš, který je nešťastný z toho, co provedl své ženě. Nemůže se jí podívat do očí.
Autor: Natálie Kabourková
