Na tuhle noc bude Leoš vzpomínat ještě hodně dlouho. Takhle se totiž ještě nikdy nebál. Je si jistý, že kdybyste byli na jeho místě, měli byste úplně stejný strach jako on.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Toho večera nic nenasvědčovalo tomu, že by bylo něco špatně. Všechno se změnilo doslova během pár minut. Cítil na svých dlaních, jak moc je rozpálená, a najednou nevěděl, co bude dělat. S něčím takovým totiž neměl zkušenost!
Mělo to být naše poprvé
Pro Leoše to byla premiéra. Měl totiž strávit první noc s dcerou své partnerky Natálie. Ta musela nečekaně vzít noční směnu za svoji kolegyni a dcerku mu nechala na starosti.
Chodili spolu už půl roku a Leoš se s Lucinkou dobře znal. Měli spolu krásný vztah, což byl také důvod, proč se Natálie nebála nechat dceru s přítelem přes noc samotného.
Ani jeden z nich nemohl tušit, co se té noci stane. Leoš na ten večer vzpomíná s hrůzou a mrazem běhajícím po zádech.
Všechno bylo v naprostém pořádku
„Už jsem u Natálie v bytě přespával několikrát,“ vypráví Leoš. „Ještě se ale nestalo, že bych její tříletou dcerku hlídal sám. Toho večera to bylo poprvé,“ dodává.
Ve svém e-mailu napsal, že všechno probíhalo podle plánu. Malá Lucinka dostala večeři, pak se vykoupala a Leoš ji podle návodu její maminky uložil do postýlky za doprovodu pohádek.
„Nic nenasvědčovalo tomu, že jen o několik hodin později zažiju ty nejhorší chvíle,“ prozrazuje Leoš. „Seběhlo se to tak rychle.“
Strašně jsem se vylekal
Bylo kolem desáté večer. Leoš se díval na televizi a Lucinka vedle v pokojíčku nerušeně spala. Když ji šel Leoš zkontrolovat, vylekal se.
„Pohladil jsem ji po čele a zjistil, že je celá rozpálená,“ popisuje okamžiky, kdy mu došlo, že se něco děje. „Měla úplně zpocené pyžamko a mokré vlásky,“ pokračuje.
Prohledal lékárničku a našel teploměr. Spícímu dítěti naměřil teplotu přes 39 °C a dostal strach. Hned volal přítelkyni, ale ta telefon nezvedala. Pracovala jako sestra v nemocnici a pravděpodobně ho neměla u sebe.
Nevěděl jsem, co mám dělat!
„Byl jsem v koncích, takhle zoufale jsem se ještě nikdy předtím necítil,“ svěřuje se Leoš otevřeně. „Po půlhodině měla teplotu ještě vyšší a já netušil, co mám dělat. Neměl jsem s tím zkušenost!“ píše.
Natálie telefon stále nezvedala. Leoš se snažil dohledat informace na internetu, ale nebyl si jistý, co má dělat. Nechtěl té maličké ublížit. Nakonec se před půlnocí odhodlal k něčemu bláznivému.
„Byla sice noc, ale já neměl na vybranou,“ svěřuje se. „Vedle v bytě bydlela žena s malými dětmi, občas jsem ji potkal na chodbě. Zazvonil jsem na ni, vysvětlil situaci a požádal ji o pomoc,“ dozvídáme se.
Ochotná sousedka Leošovi samozřejmě pomohla. Podala dítěti léky, poradila zábaly a zůstala s nimi až do chvíle, kdy teplota začala klesat. To už bylo nad ránem.
„Byl jsem jí hrozně moc vděčný, že mě v tom nenechala,“ píše Leoš. „Ráno po šesté se vrátila Natálie s omluvou, že telefon neslyšela. Všechno jsem jí řekl, měla výčitky. Byla ale ráda, že jsme to se sousedkou zvládli,“ dodává. Sousedce poté koupili něco sladkého za odměnu a za pomoc, bez které by si Leoš vůbec nedokázal poradit.
Autor: Nikol Kolomazníková
