Kristýna (44): Kamarádky mi závidí pozorného manžela. Kdybyste věděli, co skrývá za svými dárky, neubráníte se slzám

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena nasili
Zdroj: Shutterstock

Nová kabelka, pěkná halenka, luxusní náramek nebo drahý telefon – Kristýniny kamarádky si zkrátka nemohou nevšimnout, že ji manžel pěkně rozmazluje. A logicky jí takové pozornosti závidí, protože to doma nemají a jsou rády, když si jejich partneři vzpomenou alespoň na narozeniny. Kristýna ale ví, že jí rozhodně není co závidět.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Na první pohled se zdá, že má Kristýna opravdu štěstí na chlapa. Její manžel ji zahrnuje pozornostmi. Neustále od něho dostává malé i velké dárky. Radost z nich ale nemá.

Pořád poslouchám, jakou mám kliku

Jsem už unavená z řečí mých kamarádek, které mi pořád dokola opakují, jakou jsem měla kliku. Mají za to, že jsem si nemohla vybrat lépe a můj manžel je prostě zlatíčko.

Doma to nemají. Ani zdaleka. Jejich chlapi jsou rádi, když nezapomenou na narozeniny nebo výročí. A ani tak se kolikrát s dárkem zrovna nepřetrhnou.

Zahrnuje mě dárky

Co bych dala za to, kdybych od manžela dostala dárek k narozeninám nebo výročí naší svatby jen tak. Aniž by za tím bylo to šílené tajemství, které skrývám před všemi.

Manžel mě neustále zahrnuje dárky. Pozornostmi, malými i velkými. Tuhle je to kabelka z nové kolekce, jindy nový telefon. Kolik jsem dostala květin, bych ani nespočítala.

Za pozornostmi se skrývá temné tajemství

Kamarádky si myslí, že jsem to se svým mužem vyhrála. Závidí mi ho. Jenže není co závidět. Za každou darovanou věcí se totiž skrývá tajemství, o kterém nesmím mluvit.

Manžel je horká hlava. Stačí málo a naštve se. A pak nejde pro ránu daleko. Když jsem po ruce, vybije si na mně svoji zlost. A rány lítají hlava nehlava, je mu to v té chvíli jedno.

A nejsou to jen facky. Jednou mě shodil ze schodů. Kamarádky pak obdivovaly nejnovější model telefonu. Jen kdyby věděly, za co jsem ho dostala…

Měla bych odejít, ale nedokážu to

O svém tajemství nemohu nikomu říci. Vím, že by si tohle ke mně manžel dovolovat neměl, že je to špatné. Jenže já odejít nedokážu.

I když mi ubližuje, miluji ho. Když zrovna nemá to své zatmění mozku, je to moc milý chlap. Jen kdyby nemíval ty své záchvaty, při kterých jsem první na ráně. Pak by bylo naše manželství ukázkové.

Život po boku mého muže je život v neustálém strachu. Nikdy totiž nevím, kdy mu přeskočí. Vytočit ho dokáže špatná předpověď počasí, prohra jeho fotbalového týmu i jiná večeře, než na kterou měl zrovna ten den chuť. Myslíte, že jsem blázen, když mu tohle všechno opakovaně trpím?

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články