Karolína (48): Manželovy nároky v ložnici mě úplně vykolejily. Ani vy byste je nepřekousli

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena loznice
Zdroj: Shutterstock

Pro většinu manželských párů je samozřejmost sdílet jednu ložnici. I Karolína by ráda spala v posteli se svým manželem. Jenže nemůže. Její muž totiž dělá něco, čím Karolínu strašně vytáčí a kvůli čemu raději každý den odchází spát do obývacího pokoje.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Karolína je ze situace zoufalá. Samozřejmě se o tom se svým mužem snažila promluvit, ale marně. Napsala nám e-mail, ve kterém si postěžovala, čím ji manžel Tomáš tak šíleně štve.

Ráda bych s manželem sdílela ložnici i postel. Jenže nemůžu!

Karolínin problém netrvá celoročně. Začne to vždycky s příchodem podzimu a přetrvává až do jara. Během těchto měsíců nemůže sdílet ložnici s mužem, kterého miluje.

„Manžel v noci větrá,“ píše Karolína a my začínáme chápat, odkud vlastně vítr vane. „Přes léto mi to nevadí, ale jakmile se venku ochladí, je mi v ložnici zima,“ vysvětluje.

Zpočátku se to ještě dá vydržet, ale když teploty klesnou k nule a manžel i nadále větrá, klidně celou noc, Karolína už to nezvládá.

Milujeme se, ale přesto spíme odděleně. Strašně mi to vadí

„Znám případy, kdy spolu manželé nespali v jedné místnosti, ale to bylo třeba proto, že se hádali,“ pokračuje ve svém zoufání nešťastná Karolína.

„My se s manželem milujeme, udělali bychom pro sebe cokoli,“ píše a dodává, jak moc jí vadí, že nemůže s manželem spát v jedné posteli.

Samozřejmě se ho několikrát snažila přesvědčit, aby toho nechal, ale nikdy si nedal říct. Karolínu mrzí, že jemu očividně asi nevadí, že každý spí jinde, ačkoli mezi sebou nemají žádné neshody.

Spím sama v obýváku, manžel sám v ložnici

Karolína přiznala, že absolutně nechápe, jak může její manžel spát v takové zimě. Větrá totiž i v době, kdy venku panují mrazy.

„Nechápu to a nikdy to nepochopím,“ netají se. „Já potřebuji teplo, nemusím mít horko, ale abych spala v místnosti, kde je třeba 14 °C? Tak to ani omylem!“ pokračuje.

Dokážeme se vžít do situace naší čtenářky. Chápeme, jak moc ji mrzí, že ona spí sama v obýváku a její manžel spí sám v ložnici, a to jen proto, že nedokáže slevit ze svých zvyků.

Nepomohly prosby ani vyhrožování. Nevím si už rady!

„Zkoušela jsem už na manžela ledasco,“ píše Karolína. „Prosila jsem ho, že chci spát tam, kde spí on, ale že to v té zimě prostě nedám. Nepomohlo to,“ zoufá si.

Ani když na to šla z opačného konce a snažila se manželovi vyhrožovat, bohužel neuspěla. Její manžel nadále větral a ignoroval snahy své ženy.

„Už si nevím rady, opravdu,“ zdá se, že to Karolína vzdává. „Nyní máme před sebou dlouhou zimu a mě čeká mnoho nocí o samotě na gauči v obýváku. Jsem z toho nešťastná,“ uzavírá smutná pisatelka.

Autor: Natálie Kabourková


Související články