Nemůžu říct, že jsem svoji ženu nemiloval. S odstupem času ale vidím, že jsem jí nedával to, co potřebovala. Navíc jsem dělal věci, které vedly k tomu, co muselo nastat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Padli jsme si do oka na táboře
S Alenkou jsme se seznámili už v mládí, když jsme oba dva byli instruktoři na dětském táboře. Tehdy ještě neexistovaly seznamky, lidé si partnery hledali naživo.
Po večerce jsme se všichni instruktoři scházeli a vždycky něco popili. Samozřejmě jen tak, abychom ráno byli v pohodě a mohli na táboře fungovat.
Při jednom takovém večírku jsme spolu skončili v mojí chatce a tehdy jsme oba věděli, že chceme být už jen spolu.
Měli jsme plány do budoucna
Netrvalo to dlouho a založili jsme rodinu. Byli jsme šťastní, alespoň mně to tak připadalo. Láska k táborům a dětem nám zůstala, i proto jsme se rozhodli, že s našimi dětmi budeme v budoucnu jezdit na tábory.
Také jsme byli rozhodnutí, že chceme velký dům se zahradou, to se nám podařilo a všechno vypadalo skvěle.
Chtěl jsem si ještě užívat života i sám
Vždycky jsem byl dobrodružná povaha. Samozřejmě, že se ženou jsem chtěl být a žít, ale potřebuji taky svoji volnost. Zřejmě jsem to ale s tou volností přehnal.
Mně osobně nepřišlo nic divného na tom, že jeden víkend budu doma a další třeba s přáteli na horách nebo že si zajedu třeba třikrát nebo čtyřikrát do roka na nějakou delší expedici.
Nemohl jsem to vydržet
Mojí manželce se to nelíbilo a po nějaké době začala taky hrozně žárlit. Stydím se za sebe, když řeknu, že měla proč.
Já totiž nemůžu mít intimní vztah jen s jednou ženou. Není to ale tak, že bych jí zahýbal a někde tajně chodil s kytičkou na večeři. K povaze dobrodruhů to prostě patří a mám spoustu kamarádek, které s tím souhlasí.
Nakonec to všechno prasklo a jsem zase volný
Alenka se to nakonec o mně všechno dozvěděla od jedné zhrzené kamarádky, která chtěla, abych se rozvedl. Pak už to šlo všechno rychle. Do měsíce podala žádost o rozvod.
Přišel jsem o ženu a děti vídám jen sporadicky, na druhou stranu si zase začínám zvykat na mládenecký život plný volnosti. Alence se ale nedivím, že s takovým člověkem nechtěla být. Asi jsme si nebyli souzeni.
Autor: René Podhrázský
