Jitka (41): Jsem psychicky i fyzicky unavená. Tohle rozhodně nedělejte

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Zena zmena
Zdroj: Shutterstock

Jitce se narodil syn, když jí bylo 32 let. S manželem žili spokojeně do synových osmi let. Rodina ale žila od výplaty k výplatě, a tak se Jitka rozhodla, že je na čase změna. Kvůli rodině se rozhodla přijmout nabídku, která se neodmítá. Jenže došlo ke změně, která všechno zničila.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Myslela jsem, že je to to nejlepší, co mohu udělat. Neměli jsme dostatek financí, synovi jsme nemohli koupit skoro nic, co si přál. Hodně peněz spolkla hypotéka a další poplatky. A tak jsem se rozhodla vzít novou práci.

Nebylo to snadné. V kanceláři, kde jsem dělala za nízké peníze, jsem měla jasně dáno, co kdy dělám, měla jsem tam přátele a poměrně hodně volného času. Ale když jsem zjistila, že kousek za městem hledají do kanceláře člověka na plný úvazek za dvakrát lepší peníze, neváhala jsem,“ vypráví Jitka.

Dělala jsem to jenom pro rodinu

Jitka sice říká, že se rozhodla okamžitě, na druhou stranu to pro ni ale byla změna velmi bolestivá. Ztratila totiž přátele a místo, které pro ni bylo pracovním zázemím přes šest let.

„Stará kancelář byla zhruba pět minut od domu. Do nové musím dojíždět hromadnou dopravou a vstávat kvůli tomu brzy. Na většinu kamarádů, se kterými jsem se v práci bavila, nemám čas. Ztratila jsem toho opravdu hodně,“ vysvětluje.

„Nicméně finanční stránka pro mě byla mnohem důležitější. Kdyby šlo jen o mě, hodně bych si toho odpustila, ale nechtěla jsem, aby měl náš syn oproti ostatním dětem ve škole staré hračky a obnošené oblečení.

A abychom si mohli s mužem dovolit mu něco koupit a udělat mu radost, musela jsem zkrátka jednat. Netušila jsem ale, že budu už za několik měsíců litovat a usilovat o staré místo.

Nemám na rodinu žádný čas

Jitka sice získala práci, ve které dostává vyšší plat, jenže na druhou stranu netušila, že bude muset pracovat až do noci, a ještě dodělávat svou práci doma. „Ukázalo se, že nejsem tak zdatná jako ostatní,“ vysvětluje.

„To pro mě ale znamená, že musím práci, kterou nestihnu v kanceláři, dodělávat doma. Pokud neodevzdám projekty včas, automaticky přicházím o peníze. To, co jiní v kanceláři udělají za 8 hodin, mně trvá někdy i 12,“ stěžuje si.

Jitka tak tráví veškerý svůj čas v kanceláři, kromě toho ale pracuje i po večerech doma a o víkendech dodělává to, co nestihla. Peníze se tak sice na účtu hromadí, ona ale nemá ani pomyšlení na to, že by syna vzala na nákupy nebo do ZOO.

„Nic nestíhám, jsem psychicky vyčerpaná a říkám si, že jsem byla dříve šťastnější. Už jsem dokonce i zkoušela získat zpět své staré místo. To ale bylo bohužel během prvního měsíce obsazeno, takže se nemám kam vrátit.

Doma se jen hádáme

S fyzickou únavou přichází také psychická, Jitka je věčně nevrlá, vše ji rozhodí. Sama uznává, že spoustu hádek, které mezi ní a manželem vznikají, vyvolává zbytečně. Syn je navíc z rozhádaných rodičů vystresovaný a přestalo se mu dařit ve škole.

„Chtěla jsem pro nás jen to nejlepší, ale změna bohužel vedla jen k horšímu. Nevím, jak to teď celé napravit. Mám pocit, že se mi rodina rozpadá pod rukama,“ dodává čtenářka na konci příběhu.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články