Jaroslav (39): Myslela si, že u mě nemá šanci. Dlouho mě odmítala jen kvůli své postavě

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Nejsem ten typ muže, pro kterého by postava ženy hrála roli. Raději budu mít vedle sebe inteligentní dívku s pár kily navíc než dokonalou modelku s prázdným mozkem. Mně zkrátka nikdy nešlo o vnější krásu, pokaždé jsem se snažil zjistit, co daná žena ukrývá uvnitř. Když k nám do práce nastoupila Marie, hned mi padla do oka. Nebyla to žádná modelka, ale mně na ní něco neskutečně imponovalo.

Líbila se mi od prvního okamžiku

Marie jste si zkrátka museli všimnout okamžitě. Kdykoli vstoupila do místnosti, rázem se vzduchem šířila dobrá nálada. Na všechny působila velmi mile, rozdávala úsměvy na všechny strany a člověk se v její blízkosti jednoduše cítil příjemně. Ona sama si očividně neuvědomovala, jak na nás ostatní působí, a kdykoli jí někdo složil kompliment, stáhla se do ústraní.

Zdroj: 123RF.COM

Sebevědomím tedy zrovna nepřekypovala a byla to škoda.

Mně se líbila od prvního okamžiku, kdy nám ji vedení představilo. Byla to žena krev a mléko a mně hned padla do oka. Něco na ní prostě bylo.

Svou náklonnost jsem jí dával najevo

Jsem typ muže, který když něco chce, tak si za tím jde. Proto jsem nečekal, až se o Marii začne zajímat někdo jiný, a svou náklonnost jsem jí začal dost okatě projevovat. Lichotil jsem jí, chválil jsem jí účes, jenže Marie všechny moje pokusy pokaždé smetla ze stolu. A já nechápal, co vlastně dělám špatně, že o mě nejeví zájem.

Zdroj: 123RF.COM

Situace se nelepšila a já začínal být zoufalý. Co jsem věděl, tak zadaná nebyla, tudíž mě nemohla odmítat kvůli jinému muži. Jakožto ješitný muž jsem nemohl dopustit prohru a chtěl jsem Marii získat za každou cenu.

Myslela si, že si z ní dělám legraci

Milá gesta, lichotky, pochvaly – nic z toho na Marii nezabíralo. Stala se pro mě nedosažitelnou a o to více mě bavilo ji získávat. I když se mi to nedařilo. Postupně mě to začalo užírat. Proto jsem jednoho odpoledne po práci Marii pozval na večeři. Prostě jen tak, jak mi to zrovna přišlo na jazyk. A její reakce? Odmítla. A to mě dopálilo.

Proto jsem se jí narovinu zeptal, co má za problém. Nepřipadal jsem si neatraktivní, o ženy jsem nikdy nouzi neměl a jednoduše jsem nechápal, co jí na mně vadí. A pak mi to vysvětlila. Celou dobu si myslela, že si z ní jen dělám legraci. Jak by totiž muž jako já mohl mít zájem o ženu, jako je ona? Její slova mě ranila.

Považovala mě za povrchního blbce

Marie se mnou na tu večeři přeci jen šla a pustila se do vysvětlování. Mýlil jsem se, když jsem si myslel, že mé lichotky nevnímala, vnímala je totiž moc dobře. Celou tu dobu si ale myslela, že jsem jeden z těch povrchně přemýšlejících mužů, kterým záleží jen na dokonalé postavě a krásné tvářičce. Že jsem ten typ muže, který si z žen jako je ona, které mají nějaké to kilo navíc a do dokonalosti mají daleko, jen dělají legraci, aby je ponížili.

Mrzelo mě to a chvíli jsem se cítil dotčeně. Já přece takový nikdy nebyl. Marie mě celou dobu odmítala jen proto, že si myslela, že u mě nemá šanci. A přitom ji měla od samého začátku.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články