Daniel (47): Při práci nočního hlídače se prý nic neděje. Moje zkušenost vás vyvede z omylu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz 40 3
Zdroj: 123RF.COM

Náš čtenář se přes všechny útrapy svého života nevzdal a nechtěl být kvůli svému hendikepu na okraji společnosti. Dostal práci nočního hlídače a k jeho překvapení nebyla tak klidná, jak předpokládal.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Chtěl jsem mít zase nějakou práci

„Skoro ve čtyřiceti letech jsem měl úraz na kolečkových bruslích. Bývalá přítelkyně mě chtěla naučit jezdit a já byl do ní takový blázen, že jsem si ty brusle koupil,“ vzpomíná Daniel.

Nedlouho poté měl ale nehodu, kvůli které už bude navždy kulhat na jednu nohu. „Úplně jsem si rozbil kotník. Do dneška si říkám, jestli mi to za ten nepovedený vztah vlastně stálo. Jsem rád, že nemusím chodit o berlích, ale je to pro mě stejně dost limitující,“ říká.

Daniel kvůli svým zdravotním problémům později přišel o práci a hledal si nové místo. Dlouho se nesetkával s úspěchem, dokud neodpověděl na inzerát, kde hledali ostrahu objektů.

Bavilo mě to a myslel jsem, že tam bude klid

„Divil jsem se, že mi hned odepsali, a já o čtrnáct dnů později nastupoval do nové práce. Vyfasoval jsem černý mundúr a mým úkolem bylo sedět v noci na vrátnici a občas zkontrolovat, jestli je v celém objektu klid a pořádek.“

Danielovi noční směny nevadily, protože stejně nemohl spát kvůli bolestem, které ho provázely po nehodě. „Nebyla to špatná práce. Peněz jsem si sice moc nevydělal, ale bylo to takové nenáročné.“

Nedokázal jsem je chytit

„Při jedné z mých nočních směn jsem na vrátnici zrovna podřimoval, když mi zazvonil v mobilu poplach, který signalizoval, že někdo narušil prostor v jedné z hal, které jsem hlídal,“ pokračuje.

Daniel si vzal velkou baterku a jal se zkontrolovat, zda jde zase jen o planý poplach, nebo o opravdové narušitele. „Už se mi párkrát stalo, že poplach se spustil jen tak bez důvodu. Tentokrát tomu ale bylo jinak.“

K jeho zděšení uviděl z dálky v přítmí noci dva muže, kteří nosili nějaké věci z haly směrem k plotu. „Chvilku jsem je pozoroval a pak na ně zavolal, co tam dělají. Když mě zpozorovali, začali utíkat a já se je snažil dohnat. Najednou jsem ale ucítil prudkou bolest v kotníku a nemohl jsem běžet dál,“ dodává.

Celý případ se naštěstí vyřešil. Šlo o dva zaměstnance, kteří si chtěli svojí noční návštěvou „přilepšit“. Panu Danielovi se ale jeho zranění stalo znovu osudným, protože kvůli svému hendikepu přišel i o tuto práci.

Autor: René Podhrázský

Související články