Dan (54): Při venčení psa jsem slyšel sténání a vzlyky a pak to zvěrstvo uviděl. I vy byste vzali nohy na ramena

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
muz stary
Zdroj: Shutterstock

Obyčejné venčení čtyřnohého kamaráda Lumíka se proměnilo v zážitek, který bude mít náš čtenář Dan před očima ještě hodně dlouho.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Se psem se chodívá procházet pravidelně každý den, a to za jakéhokoli počasí. Mají spolu naučenou trasu, kterou nikdy nevynechají. Ani toho osudového dne tomu nebylo jinak.

Procházku jsme si protáhli

Dan se vrátil z práce později, než je u něho zvykem. I když byl unavený a za celý den toho měl hodně, nevynechal procházku se svým psím kamarádem Lumíkem.

„Vzal jsem chlupáče na vodítko, do ruky popadl bagetu od manželky a společně jsme se vyrazili projít,“ popisuje ten den. „I když se mi nechtělo, nakonec jsem byl rád, že jsme šli.“

Bylo to už v podvečer a v zimě se časně stmívá. Toho dne si dvojice procházku trošku protáhla, což se nakonec ukázalo jako chyba.

Slyšel jsem sténání a vzlyky

„Naše naučená trasa, kterou chodíváme vždycky, vede z části po cyklostezce, kde jsou jen keře, lavičky a jinak nic,“ pokračuje Dan. I toho dne tudy se psem šli.

Byla už tma a mnoho cyklistů v zimě nejezdí, přesto Dana překvapily podivné zvuky.

„Zastavil jsem se, když jsem zaslechl to sténání a vzlyky, které přicházely z místa jen kousek ode mě,“ popisuje danou chvíli náš čtenář. Pak to vedle něho zašustilo a on si všiml dvou tváří.

Spěchal jsem domů a doufal, že mě neviděli

Těch dvou milenců, kteří si studený zimní večer krátili příjemnějšími způsobem než procházkou, si Dan musel všimnout. Vždyť byli jen kousíček od místa, kde zrovna procházel se svým chlupatým kamarádem.

„Spěchal jsem domů a doufal, že si mě nevšimli,“ přiznává se Dan. „Byl jsem v šoku z toho, co jsem tam slyšel a viděl. Chudák Sylva!“

Dan přiznal, že v křoví kousek od sebe zahlédl souseda, který tam podváděl svoji manželku Sylvu. Ta byla velmi dobrou kamarádkou jeho ženy Simony. Nevěděl, jak s tou informací naložit.

Co když mi neuvěří?

„Abyste to pochopili, můj soused je úředník, který se nosí hrdě a myslí si, že je někdo,“ pokračuje Dan. „Proto by mě nenapadlo, že zrovna jeho načapu v křoví, jak tam s milenkou provádí kdovíco,“ píše.

Když přišel domů, všechno pověděl manželce. Ta se nejdříve tvářila, že mu nevěří, celá ta historka byla až komická. Pak začala řešit, jestli to říci kamarádce.

„Bál jsem se, že mě Sylva bude mít za lháře, nebo že to Radovan všechno popře a budu za hlupáka,“ netají se Dan. „Přemluvil jsem ženu, že si to necháme pro sebe, a dobře jsme udělali. Ten pitomec se totiž o pár týdnů později přiznal sám,“ uzavírá.

Autor: Natálie Kabourková


Související články