Čtenář Milan: Moje žena začala spát v jiné místnosti. Až po měsíci naléhání jsem zjistil, co za tím stojí

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz ctenar
Zdroj: Shutterstock

Někdy se zkrátka vedle člověka, kterého milujeme, nedá spát, i když si moc přejeme, abychom ho mohli objímat celou noc. Andrea, žena čtenáře Milana, se jednou v noci sbalila a šla spát na gauč do obýváku. Tam pak zůstala asi měsíc. A on se musel hodně snažit, aby z ní dostal, co se děje.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

„Jednoho dne se zkrátka sebrala a uprostřed noci odešla,“ popisuje zmatený Milan. „Nevnímal jsem to, byl jsem v polospánku a myslel jsem, že šla na záchod. Ráno bylo ale místo vedle mě prázdné a ona měla ustláno na gauči.

Ptal jsem se jí, co se stalo, ale ona odpověděla, že o nic nejde. Následující noc ale zase odešla a tu další si ustlala na gauči rovnou. A to i přesto, že přes den se mnou normálně mluvila a tvrdila mi, že se nic neděje,“ popisuje Milan.

Myslel jsem si, že chrápu

Milan měl za to, že se vedle něho nedá spát, protože je v noci příliš hlasitý. Když se ale na to ženy ptal, ona se jenom smála, že tím to není. „Vždycky jsem dostal jednu jedinou odpověď,“ popisuje čtenář.

„Řekla mi, že odešla, protože se chce zkrátka vyspat v klidu. Ale už mi neodpověděla na to, co přesně to má znamenat a čím ji tak moc ruším. Vždy to zamluvila. Já jsem si na internetu dokonce začal vyhledávat, co dělat, abych nechrápal.

To později z mé historie zjistila a oznámila mi, že je to zbytečné, protože nechrápu. Zoufalý jsem se jí stále dokola ptal, co jí tedy vadí. Radil jsem se i s přáteli, ale nikdo z nich doma stejný problém nezažil,“ vypráví.

„V noci jsem nemohl spát. Přemýšlel jsem, co jí na mně tak vadí, že ještě donedávna vedle mě usnula, ale najednou jako by se mě štítila. Začal jsem trpět nespavostí, byl jsem nevrlý a nepříjemný.“

Nakonec jsem se jednoho dne rozhodl, že to tak dál nejde. Nenechal jsem se odradit a konečně jsem z ní dostal odpověď. Překvapila mě nejen proto, jak hloupá byla, ale i proto, že se to dalo poměrně snadno vyřešit.

Prý si mám občas vyměnit triko na spaní

Milanova žena nakonec, ač nerada, přiznala, že vedle něho nedokáže spát kvůli jeho zápachu. Prý se styděla říci mu, aby si občas vyměnil triko na spaní. „Nechápal jsem to, musel jsem se smát. Stydět bych se měl spíš já,“ píše Milan.

„Odpověděla mi, že za to, že se potím, nemůžu. Myslela si ale, že když mě nechá, dojde mi to a tričko si vyměním. Pravda ale je, že jsem si ho od té doby měnit třikrát. V noci se hodně potím a bohužel je to už druhý den cítit“ přiznává se.

Jeho žena mu nakonec řekla, že raději bude každý druhý den prát, než aby ji při odpočinku rušil jeho silný zápach. Pak se omlouvala a doufala, že se to Milana nějak nedotklo.

„Samozřejmě není příjemné, když vám někdo tak blízký řekne, že smrdíte. Ale asi je lepší být k sobě upřímní než spát každý v jiné místnosti a dělat po tolika letech manželství takové cavyky s nějakým pocením,“ dodává.

Milan se ženou nakonec vše urovnali a dnes už zase spí v jedné ložnici. Od té doby jsou k sobě upřímní a říkají si o všem, co je trápí. „Bylo opravdu hloupé mi takovou věc zatajit. Kdybych to řekl komukoli z přátel, vysmáli by se nám,“ píše Milan na závěr.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články