Bořek (48): Dárek k narozeninám mi měl udělat radost. Vyvolal však ve mně ty nejodpornější představy

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Muz nevhodny darek
Zdroj: Shutterstock

Blížily se moje narozeniny a manželka trvala na tom, že mi uspořádá menší oslavu. Chtěla pozvat naše děti, rodiče i pár přátel. Na oslavy jsem si nikdy moc nepotrpěl, ale když jsem viděl, jak jí na tom záleží, nemohl jsem jí zkazit tu radost.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

V den oslavy se postupně začali sjíždět hosté. Nakonec jsem byl rád, že bylo doma živo, a těšil jsem se, jak si společně oslavu užijeme. Když došlo na předávání dárků, byl jsem natěšený jako malé dítě. Až do chvíle, kdy jsem rozbalil onen dárek…

Veselí a dobrá nálada

Jak jsem zpočátku nechtěl, aby manželka nějakou oslavu pořádala, tak jsem byl nakonec docela rád. Všichni se dobře bavili. Občerstvení, které moje žena připravila, nemělo konkurenci. Všem se dělaly boule za ušima.

Něco jsme popili, snažil jsem se věnovat každému, kdo kvůli mně přišel. Od každého jsem dostal drobný dárek, ačkoli jsem předesílal, že nic nosit nemusí.

Byl jsem natěšený jako malé dítě

K rozbalování dárků jsem se nedostal hned. Hosté se scházeli jeden za druhým, neměl jsem čas rozplývat se nad jednotlivými dary. Nakonec se mi sešla pěkná hromádka.

V průběhu oslavy jsem byl (opakovaně) vyzván, abych se konečně podíval, jaké dárky jsem vlastně dostal. A já přiznávám, že jsem byl natěšený jako malé dítě.

Ze všeho jsem měl hroznou radost. A pak to přišlo

Dostal jsem luxusní sadu na holení od mé ženy. Dobře věděla, že můj holicí strojek dosluhuje. Od dcery jsem dostal poukázku do obchodu s rybářskými potřebami. Ta mi přišla vhod, dlouho jsem si nepořídil nic pro svůj milovaný koníček.

Od tchyně jsem dostal pletený svetr. Někdo by možná ohrnul nos, ale její pletené svetry jsou u nás taková klasika. A navíc jsou opravdu pohodlné!

Pak jsem rozbalil dárek od mého bratra. I toho moje žena pozvala, ačkoli dobře ví, že mezi sebou nemáme zrovna ukázkové vztahy. Trvá to už od dětství. Když jsem jeho dárek rozbalil, vyvolalo to ve mně hodně ošklivé představy.

Předstíral, že úmysl toho dárku byl úplně jiný

Od bratra jsem dostal černý saténový šátek. Na první pohled to byl dárek, který by mě jako chlapa měl potěšit, protože měl sloužit k intimním radovánkám v ložnici – měl jsem s ním zavázat oči manželce, nebo ona mně. Na tom nesejde.

Bratr přede všemi tvrdil, že právě tohle je ten smysl dárku, který mi dal. Abychom si s manželkou okořenili intimní život. Já ale dobře věděl, co mi tím chtěl naznačit. A udělalo se mi z toho zle.

Připomnělo mi to moje dětství. Podobným černým šátkem, rozhodně tedy ne saténovým, mi totiž můj starší bratr zavazoval oči a poté mě zavíral na půdě do staré truhly. Tam jsem kolikrát strávil několik hodin. Byl starší, větší a silnější, vždycky mě přepral. A měl hroznou radost, že jsem v truhle brečel a prosil, aby mě pustil.

Přesně tohle ve mně jeho dárek vyvolal. Vzpomínky na to, jak mě jako malého kluka šikanoval. Rodiče tomu tenkrát nevěnovali pozornost. Prý že jde o sourozenecké hašteření. Já ale vím, že v tom bylo mnohem víc.

Autor: Natálie Kabourková


Související články