Lidem, kteří věří na horoskopy, jsem se vždycky spíše smál. Sám jsem si občas v časopise něco přečetl, jenom tak z legrace, ale nikdy jsem tomu nevěřil. A stejně je na tom i moje o dva roky mladší přítelkyně Hana. Jenomže k naší smůle je její matka horoskopy přímo posedlá.
Kdykoli k nám přijede, nemluví o ničem jiném. Stále nám vykládá, jaká znamení se k sobě ten den hodí, ptá se nás, zda známe nějakou Váhu, která by se mohla dát dohromady s Rakem, nebo jestli nemáme v rodině Vodnáře, který by si dnes měl dát pozor na všechny Berany.
Dostáváme zákazy a příkazy na nesmyslných základech
Dokud nám jenom vypráví o tom, co se dočetla, dá se to ještě snést. Jenomže když začne s příkazy a zákazy, já rostu a přítelkyně se mě snaží uklidnit, abych to jednou za čas snesl. Nesmím například během celého večera pít nic s alkoholem, protože jsem Lev, a pro ty je prý alkohol extrémně špatný. Jenomže zastřízliva dost špatně snáším ty její řeči.
Naopak máme vždy přichystanou na stole velkou mísu mandlí a já předstírám, že mi chutnají. Protože prý aby Hanka konečně otěhotněla, musím být silný a zdravý, jinak naše šance na miminko vzhledem ke znamením výrazně klesá. A zdraví a sílu mi z neznámého důvodu mají dodat právě mandle.
Zdroj: 123RF.COM
Loni nám dokonce naplánovala dovolenou
Chtěli jsme jet k moři, ale prý by to pro nás znamenalo nebezpečí rozchodu. Já bych jel i přes zákaz, jenomže Hanka je zkrátka naučená maminku poslouchat. A to i přesto, že ví, jaké nesmysly se jí odehrávají v hlavě. Jeli jsme tedy nakonec jenom na Mácháč. A to jsme navíc museli nechat drahou maminku vybrat datum. Protože to, které se nám líbilo, slibovalo prý špatnou budoucnost.
Dovolená nakonec nebyla tak zlá, ale jde spíše o princip. Letos jsme se rozhodli jet k moři. Mamince se to nelíbilo, ale tentokrát už se jí Hanka postavila. Když jsme se vrátili, ujistili jsme ji, že jsme se nehádali, nerozešli, ani nic podobného. Přesto trvalo čtrnáct dní, než nám odpustila a byla ochotná s námi probírat, jak jsme se vlastně v Chorvatsku měli.
Je to čím dál větší otrava. Téměř každý týden se u nás stavuje na návštěvu a vždy se dozvíme, co děláme špatně. Několikrát jsem se snažil jí naznačit, jak moc nás to štve, jenomže na ni to nefunguje. Urazí se, pár dní s námi nemluví a potom pokračuje ve svém výkladu. Bohužel nám nejspíš nezbývá než se s tím vším smířit.
Autor: Šárka Cvrkalová
